ROTTEN SOUND - Mass Extinction
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mňa teda dostali. Skvelá atmosféra, výkony všetkých protagonistov a opäť zmes chytľavých melódií a progresívnejších postupov.
Nooo ak by som nepocuval Kamelot uz od Siege perilous tak sa asi poseriem a dam vysoku znamku....problem vsak je ze pocuvam a tak sa neposeriem lebo ma to proste nudi......ten isty problem mam aj s poslednym Symphony X. Takze radsej dam prednost takej Karme alebo bozskej Fourth Legacy.
Po slabší Ghost Opera jsem se obával, že Kamelot už vyčerpali všechnu invenci, ale tohle album je kvalitka.
Ta atmosféra! Najlepší album Kamelot..
Pro mne naprosto excelentní album! Dramatické a právě že plné zajímavých nápadů.
Pre mna je tento zatial posledny pocin Kamelotu trosku sklamanim. Hlavne po fantastickom Ghost Opera mi to pride ako velky krok spat. Akurat titulka Poetry...je bezchybna ale zvysok je klasicky Kamelot ktory som uz pocul od kapely na minukych pocinoch v ovela lepsiom prevedeni! Este Once upon the time znesie moje prisnejsie kriteria ale inac sklamanie na celej ciare!
Tohle přece není žádnej průměr.
Nesouhlasím! Po slabší ghost opeře šli Kamelot opět výrazně nahoru, sic již nespeedují, ale temná, často až tísnivá atmosféra jim nebývale sluší. S téměř žádnou písní nemám větší problém /krom Incubuse/, naopak, naléhavé refrény /train of thoughts, zodiac, the grat pandemonium/ souzní s celkovým vyzněním alba. Krom již zmíněného Incubuse a trochu unylé balady House on the hill jim to žeru i s navijákem. Kamelot zpět na vrcholu /a kdoví na jak dlouho.. bez Khana/!
První písnička dobrá,ale zbytek nuda.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.
Divoká mathcore/hardcore rubanice plná neurovnaných postupů a kontrastů. Surové a vzteklé skladby skupina nijak neuhlazuje a vypjatý vokál kouše s nenasytností dravce. Chvílemi jsem vzpomenul i na klasiky CONVERGE.
Američani po dlouhé odmlce navázali tam, kde kdysi skončili – u neurvalého brutálního death metalu s odérem milénia, kdy se podobným kapelám dařilo nejvíc. Pro mě LOD zůstávají špatně stravitelnou úderkou i po odležení.
Death metal od majstrov remesla a rozhľadených umelcov, ktorí šikovne siahnu hneď do niekoľkých žriediel smrtonosnej nákazy. Vplyvy starej školy, SLAYER, švédske chrastenie aj americké krvavničky. Všetko tam je vo veľmi podarenom ostravskom balení.
"A Last Prayer In Gethsemane" a "Chaos.Fire.Devotion" poslouchám už týden a pořád dobré, ostatní položky defilují se střídavými úspěchy. Rock´n´rollem, sazemi a potem nasáklý black metal rezonující někde na půl cesty mezi peklem a motorkářským klubem.





