ROTTEN SOUND - Mass Extinction
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
O tvůrčí vyčpělosti může v případě desky hovořit jen ten, kdo není schopen "vyprostit" hudbu Kamelotu ze škatulek powermetalového žánru ( dalo by se říci, že kamelot od desky fourth legacy k současné novince, ušel cestu hudebním žánrem někde od Gamma Ray až ke Katatonii ). Melancholie a určitá únava je tak zde pocitem a obsahem hudby a jen lehce infikuje i formální stránku skladatelské invence. Karma, Epica a Black Halo zůstanou už asi nepřekonány, ale uznání skupině, která nestojí na místě a posouvá svoji hudbu stále do jiných končin.
Holt menší tvůrčí krize se jednou musela dostavit, na kapele je poznat, že už je trochu unavená, potřebovala by si trochu odpočinout a zkusit najít trochu jinou cestu, bez zbytečné okazálosti a pompy. Některé skladby velmi pěkné jako Hunter’s Season a House On A Hill, jiné bohužel příliš průměné nebo slabé. Škoda a odchod Khana je těžkou ranou, ze které se kapela už nemusí vzapamatovat, i když zaskočil na kocerty Fabio Lione a lidi to berou.
Na tomhle albu mi připadá, že o co víc se věnovalo energie do produkce, o to míň se věnovalo do hudby samotné.
-bez slovního hodnocení-
kym albumy ako Epica, Karma, ci Back Halo srsali genialnymi napadmi, tu ich najdeme naozaj len zopar... ano, atmosfera je skvela, ale z toho sa v power metale kvalitna doska ukuchtit neda... v kazdom pripade budem zhovievavy, lebo uz len kvoli skladbam ako Hunter's Season a House on a Hill sa tento album oplati vlastnit...
Skladby obsahujú všetky poznávacie znaky tejto kapely a temnejšia atmosféra albumu mimoriadne pristane. Skvelá vec.
Já se tedy nadšen, temný power metal s progresivními a symfonickými prvky. Nápady mi připadají dostatečně silné, skvělá sola, Khan se pohybuje v přirozenějším registru, a tato jeho hlasová poloha je mi mnohem sympatičtější než výšky. Stejně tak hosté se povedli, já nevidím důvod k velké kritice.
Pár dobrých kusů se najde, ale celkově jde o další drobný úbytek dobrých nápadů a Khanův zpěv je opět o něco slabší. Už na minulém albu "Ghost Opera" bylo možno sledovat, že Khan jaksi vychází z formy, ale na této desce už je zcela evidentní, že to nebyla jen momentální forma. Khanův hlas zeslábl a ztratil rozsah. Zde se to snaží vykompenzovat přepjatě emotivním projevem, ale to (mně osobně) jaksi nestačí. Dvě nejzákladnější složky hudby KAMELOT (tedy silné nápady a ojedinělý zpěv) jsou tentokrát vyloženě průměrné.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Po naprosto vyčpělé předchozí desce krok správným směrem. Sice mi chvilku trvalo do desky proniknout skrz tu krásně temnou atmosféru, ale nakonec to tam je! Karma ani The Black Halo jsou sice bez ohrožení, ale Epica je pro mě osobně pokořena. O desce předchozí ani nemluvě.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.
Divoká mathcore/hardcore rubanice plná neurovnaných postupů a kontrastů. Surové a vzteklé skladby skupina nijak neuhlazuje a vypjatý vokál kouše s nenasytností dravce. Chvílemi jsem vzpomenul i na klasiky CONVERGE.
Američani po dlouhé odmlce navázali tam, kde kdysi skončili – u neurvalého brutálního death metalu s odérem milénia, kdy se podobným kapelám dařilo nejvíc. Pro mě LOD zůstávají špatně stravitelnou úderkou i po odležení.
Death metal od majstrov remesla a rozhľadených umelcov, ktorí šikovne siahnu hneď do niekoľkých žriediel smrtonosnej nákazy. Vplyvy starej školy, SLAYER, švédske chrastenie aj americké krvavničky. Všetko tam je vo veľmi podarenom ostravskom balení.
"A Last Prayer In Gethsemane" a "Chaos.Fire.Devotion" poslouchám už týden a pořád dobré, ostatní položky defilují se střídavými úspěchy. Rock´n´rollem, sazemi a potem nasáklý black metal rezonující někde na půl cesty mezi peklem a motorkářským klubem.





