AFTER LAPSE - Pathways
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pořád dobrý mazec,ale... i když přehlédnu tu "lepší a dražší" produkci, nemůžu se zbavit pocitu, že ty songy nedrtí takovou silou jako kdysi...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Vyborny album zastihol som ich aj na koncerte a na tento album som sa strasne tesil nesklamali valivy rocknroll ala Motorhead tiez to pocuvam velmi casto
-bez slovního hodnocení-
Pardání album. Po přečtení pár recenzí na zahraničních serverech jsem si musel hned opatřit. Je to skvělý, prdel nakopávající starej špinavej rocknroll metal alá Motorhead, Venom. Zraje to jak víno. Poslouchám to přes měsíc a pořád a znovu. A furt je to dobrý. ˇUplně mi sedli do noty.
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Pomalu se nám blíží neslavné výročí výbuchu černobylské elektrárny. Němci CYTOTOXIN vytahují z útrob betonového sarkofágu novou dávku radioaktivního tech BDM s vytříbeným melodicko-atmosférickým podtextem. Můj dozimetr ukazuje 8/10. Jak jste na tom vy?
Deska pro ty, kteří svá křehká srdce marně chrání nebezpečným křivákem. Deska pro ty, pro které je slovo „post“ důležitější než slovo „black“. Deska pro ty, kteří rádi smířlivé polohy někde mezi HARAKIRI FOR THE SKY a WALDGEFLÜSTER.
Pořád si říkám, jakou bramboračku ze všech těch postav musí mít člověk, který nečetl knihy. Samozřejmě toho bylo dost ošizeno, zkráceno, vynecháno, to by ani jinak nešlo, každopádně seriál jako takový drží. A vlastně jde o docela pěkné nenáročné podívání.
Australská chrlička nahrávek pokračuje v krasojízdě. Je to sice o něco svižnější, na druhou stranu na tvůrčím procesu jejich progresivního popíku nic nezměnili, takže to vlastně i dost splývá. Ale jo, pořád se to dá poslechnout se spíše příjemnými pocity.
Nový singl Španělů je totální osmdesátková pecka plná vzrušujících melodií a fistulí. Jistě to zatím neříká nic konkrétního o celém chystaném albu, ale ten pocit, když mu člověk opakovaně naslouchá, ten snad ani nejde slovy popsat. Doufám ve velké věci!
Jako by se Australané chtěli vymezit proti baladické rozvláčnosti, kterou vykazovala jejich poslední tvorba. "The Harmony Machine" je energičtější a současně uvolněnější, ale přes značnou intenzitu plyne příliš samozřejmě. I tak je první dojem slušný.