THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Keď sa človek obrní pancierom trpezlivosti a dopočúva to dokonca bez nejakých predsudkov, nájde tam viacero vynikajúcich momentov.
Je to síce dlhé ako týždeň pred výplatou, ale rozhodne tu je čo počúvať.
Najlepší OL. Nedocenene album.....10
Přitepleně zajíkavý zpěv je pryč a to je jenom dobře.
Bomba
All for one je chytlave od zaciatku ..... o Orwarriorovi plati uplny opak. Vlastne az po rokoch som si uvedomil ze mi tento album reze. All for one je pekne a velmi prijemne album ale po prekusnuti sa tohto diela mam dojem ze je lepsie. Asi fakt nepochopene ako pisal kolega podomnou......pol bodika stahujem za asi fakt prehnanu minutaz.....
Skvělé a nepochopené album.
-bez slovního hodnocení-
je to pekne :)
veľmi preceňovaná skupina
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Příšerně dlouhá deska s obrovskou hromadou vaty. Tohle zůstalo hodně za očekáváníma.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.