ROTTEN SOUND - Mass Extinction
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Bez diskuse.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Konečně se ukazuje pravá tvář Accept plná melodií, tvrdosti a účelné agresivity. Udovi to zpívá stále lépe. Pro mě nejlepší skladby alba Breaker, Son Of A Bitch a Midnight Highway. Klasika.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Další zastávka na cestě diskografie Accept (pozn. mám je za takové německé Judas Priest) a musím konstatovat další zlepšení. Příjemné melodie a čas od času i moc pěkné sólo a schopnost napsat dobrou baladu. Za podstatné vady na kráse vidím snad jen songy jako uřvaný Starlight a "rokenról" Burning. Na druhou starnu věci jako titulní, balady, Run If You Can, Midnight Highway a samozřejmě Son Of A Bitch můžu (navzdory Udovu zpěvu).
Accept tady přitvrdili a udělali pár zářezů do metalové historie.
První opravdu tvrdé metalové album kapely,ale ještě to není ono.Nepatří mezi mé nejoblíbenější v rámci tvorby Accept.Začalo se tlačit na pilu,ale chyběly ještě opravdu silné nápady,které přišly až s následujícím albem Restless And Wild,které rozdrtilo vše a stalo se jedním z mylníků heavy metalu.
-bez slovního hodnocení-
Jasně, nahrávka bez chyb, ale desítku si nechávám pro několik jiných, ještě zásadnějších.Takhle z hlavy názvy písniček nepamatuju, ale Midnight Highway je super!
Aj pre mna prvy poriadny a pravy Accept
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.
Divoká mathcore/hardcore rubanice plná neurovnaných postupů a kontrastů. Surové a vzteklé skladby skupina nijak neuhlazuje a vypjatý vokál kouše s nenasytností dravce. Chvílemi jsem vzpomenul i na klasiky CONVERGE.
Američani po dlouhé odmlce navázali tam, kde kdysi skončili – u neurvalého brutálního death metalu s odérem milénia, kdy se podobným kapelám dařilo nejvíc. Pro mě LOD zůstávají špatně stravitelnou úderkou i po odležení.
Death metal od majstrov remesla a rozhľadených umelcov, ktorí šikovne siahnu hneď do niekoľkých žriediel smrtonosnej nákazy. Vplyvy starej školy, SLAYER, švédske chrastenie aj americké krvavničky. Všetko tam je vo veľmi podarenom ostravskom balení.
"A Last Prayer In Gethsemane" a "Chaos.Fire.Devotion" poslouchám už týden a pořád dobré, ostatní položky defilují se střídavými úspěchy. Rock´n´rollem, sazemi a potem nasáklý black metal rezonující někde na půl cesty mezi peklem a motorkářským klubem.





