THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Norther neni spatna kapela a urcite neni o moc horsi nez COB. Znam ale dost lepsich kapel...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
rovnaký prípad ako COB veľmi podpriemerné
Hodně poslouchatelná záležitost. COB už jsou někde jinde (nechci říkat kde :-)) , tak je fajn, že to někdo po nich převzal a jede stejně dobře (ne-li lépe) dál. Nejlepší skladby: Frozen Angel, To Hell, If You Go.
-bez slovního hodnocení-
mne sa to nepaci. Videl som ich aj nazivo a nic moc...
Musím se přiznat, že k Norther mám poněkud neobjektivní přístup, a proto hodnotím o něco lépe, než si asi zaslouží. Nové album je plné skvělých songů (Black Gold, We Rock, Frozen Angel, Always & Never, To Hell], ale na druhé straně taky obsahue dost, řekněme, přešlápnutí na místě (If You Go, Tell Me Why). Z obou zpěváků jednoznačně preferuji hrubý hlas Petteriho Lindroose než nevýrazný Kristiana Ranty. Z nového alba je patrná zatím nejvýraznější snaha o posun někam jinam - začalo to už na albu Death Unlimited (které mám asi nejmíň rád) - viz jiný zvuk kláves, větší barevnost a hutnost a krapet větší "komerčnosti".
Prijemne prekvapenie. Norther sa troska posunuli, a teraz kopiruju viac Dark Tranquility nez Children of Bodom, aspon v niektorych piesnach. Kazdopadne par skladieb je opravdu podarenych.
-bez slovního hodnocení-
Podobně jako u Engel: neuškodí, neurazí, hudební stránkou v paměti neutkví. Což není moc dobrá vizitka.
Pro mě vcelka příjemná "spotřební" hudba. A neposlouchá se to špatně.
-bez slovního hodnocení-
Z Children of Bodom revival se pomalu začíná měnit v Dark Tranquillity revival (minimálně v pár písních). To nemění nic na tom, že Norther vydali lepší desku než Dětičky Bontonu.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.