TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Fantazia....vlastne som si uvedomil ze toto album pocuvam najviac zo vsetkych Kamelotov!
Kamelot dokonal svůj žánrový posun z energických vod powermetalu a melodií, které se zapamatují po prvním poslechu. Takové skladby jsou na této desce sice taky, ale spíše ke škodě: balady Love You to Death a Anthem = kýč jak řemen. Jinak ale spokojenost, stačí si jen párkrát poslechnout nářezovku Rule the World, velkolepou titulní Operu, emocemi nabitou Human Stain nebo závěrečnou parádní rozlučku Edenecho.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
No dobře, dobře, není to Karma, není to ani Black halo /ačkoliv je pravda, že výstavbou skladeb se mu celkem podobá.. vlastě ono přirovnání "odpad z black halo je tady celkem na místě/, ale pořád jsou to Kamelot. Skladby sice nejsou tak 100% přesvědčivé, jako ještě v nedávné minulosti, ale k dokonalosti jim chybí jen maličko.. vlastně za jediné slabší považuji Love you to death /to je utahaný běs/ a následující Up from the ashes /tuctovka/. Zbylé kompozice jsou naprosto svébytné a v klidu obstojí, hitovka Rule the world se dokonce s přehledem zařadí mezi nejlepší hity kapely. Album to sice není nejlepší, občas tam sem tam něco zaskřípe, inspirace z minulosti je nepřehlédnutelná /rule the world -> march of mephisto, ghost opera -> farewell, human stain -> soul society/, ale funguje to. Šlape to. A doprdele, pořád tam zpívá Roy..
Toto je nadherne album! Jedno z naj ake Kamelot vobec natocili. Melodicke a zaroven priamociare!
nuž neviem čo za album počúvali tí ľudia čo tomu dali tie nízke známky...podľa mňa je to powermetalový skvost...
-bez slovního hodnocení-
Po 3 výborných deskách přichází sešup dolů, naštěstí ne až někam do bahna.
Ojoj! Tomuto albu jsem v rámci diskografie této, kvalitními nápady vždy disponující, skupiny bohužel na chuť nepřišel. Ano, jsou zde typické poznávací melodie Kamelotu, ale ve výsledku na mě album působí až hystericky. Řekl bych, že ubrali nejen na rychlosti, ale že se bohužel spíš orientovali na zahrnutí klasických nástrojů a více ženského zpěvu (backing vocals) do své tvorby a to mi tam (na tomto albu) moc nesedí. Příkladem je pro mne např. píseň Blücher, na kterou jsem se jako fanda do lodí z 2. sv. války těšil (a byl opravdu zklamán), či titulní skladba. Ani kvalitní písně jako The Human Stain (se skvělou temnou atmosférou), Love You To Death či Edenecho u mě nemohou zmírnit verdikt, že se jedná o jedno z nejslabších alb s Khanem za mikrofonem.
-bez slovního hodnocení-
Jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Na tohle album jsem potřeboval trochu více času, ale když jsem do něho proniknul tak bylo vše jasné. naprosto perfektní album!! Troufám si tvrdit, že kamelot je jedna j nejlepších power metalových kapel.
Tak po velkej trojke Karma, Epica, TBH vcelku kvalitativny zostup dole, ale zopar vynikajucich songov sa tu samozrejme najde.
Mene hitovejsi nez vynikajici Black Halo, presto nadprumerna prace.
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.