THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vokalu nie je co vytknut, ale slabsi material, na debut to nema ani nahodou
Jsem nemsírně rád za návrat zpěváka, teď už jen zbývat vymyslet na příští desku výrazné skladby, tady není žádna skladba vyloženě vata, ale ani nemá ten švih skladeb z prvních dvou desek. Ovšem příště se to snad už povede, teď jsem hlavně rád za zpěvákův návrat, byť žive tuhle kapelu asi neuvidíme.
Díky zpěvákovi s velice příjemným a nenudícím vokálem se jedná o vydařené album. Možná by to chtělo o něco větší barevnost - písničky mají podobnou stopáž. Kladně hodnotím i použití švédštiny v jednom songu. Pěkné!
Úvodní "Northwind" je pecka! Ale i jinak slušná deska a navíc jsem nadšený z návratu zpěváka, který k téhle kapele tak nějak patří. A jistě všichni uznáte, že bez něho to prostě nebylo ono... :-)
souhlasím s recenzí,ale i s názory uživatelu.blad s hlasem kterej mě fascinuje je zpět.celkově mám z desky dobrý dojem.trošku jednotvárné,ale silné momenty nechybí
Blad je zpatky, bravo. O to vic ale zamrzi, ze po hudebni strance je to mrdka.. bohuzel se potvrzuje to, ceho jsem se trochu obaval - ze problem nebyl tak ve zpevakovi, jako v materialu samotnym. Doufam ze priste to bude lepsi, i kdyz ztracim nadeji, ze se kdy Falconeru podari kvalitou navazat na prvni dve alba.
V podstatě souhlasím s recenzí, hudba je to pěkná ale neoriginální, občas však obsahuje velmi silné pasáže (úvodní Northwind, waltz with the dead, Perjury and sanctity a další..) Zpěvák má zajímavý hlas, ale podle mě mu to víc sluší v nižších polohách, např. v Northwind, pasáž okolo 3:05, Catch the shadows 2:30, jsem snášel jen težko, i ldyž časem se na to dá zvyknout.. takže za 7
Ano ano. Mats je zpet a kvalita Falconer je zpet s nim. Na soucasne scene prebiji vetsinu kapel a Northwind se jen tak neoposloucha.
Jedno z mnoha mých hudebních přání se vyplnilo: Jeden z nejlepších zpěváků na powermetalové scéně se vrátil! Falconer na Northwind přesně pokračují tam, kde kdysi vypustili sokola a i když nepřinášejí nic nového a ani nevyprodukovali výraznější hit, myslím, že momentálně úplně stačí už jen fakt, že ten nejdůležitější sokolík je zpět.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.