TEAR DUNGEON - Squirm
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vlastně ani nevím proč, ale od The Hunter se mi Mastodon nějak začínal vzdalovat a alba následující už kolem mne spíše proplouvala. Loňské famózní vystoupení na BA u mne opět zažehlo touhu poslechnout celou diskografii a stejně jsem se do těch novějších počinů úplně nedostal. Ani singly z novinky mne tolik nenadchly. Ovšem když dorazilo kompletní album, už při nějakém třetím poslechu to “kliklo” a baví mě to neskutečně. I zvukově je to ošetřeno výborně. Jedno z top3 alb Mastodon.
Počyči dobrá deska.
mile pocuvatelne prekvapenia
-bez slovního hodnocení-
První deska Mastodon, která mě baví od začátku do konce. Žádné velké progresivní složitosti (Crack the Skye) ani natahována kaše (Hushed and Grim), prostě skvělá a pohodová hudba. Přirozenost, je to první co mě napadne.
-bez slovního hodnocení-
Skvelý album. Vrchol majú progresivní drevorubači už asi za sebou ale stále dokážu udržať kvalitatívnu laťku proklatě vysoko.
páči sa mi už na druhé počutie, čiže dlho sa v mojich ušiach neohreje ... ale užívam si ho ... trošku spev vyčistiť a bolo by to 11/10
Jeden z tych slabsich albumov Mastodon. Brentove napady tam ocividne chybaju, aby to slo o level vyssie. Ajtak ale kapela je uz na takej urovni, ze je to lepsie ako cokolvek co vyslo ten mesiac. Len v ramci ich diskografie ma to moc neocarilo.
Tak už po štyroch posluchoch je to jasné a nemenné .... energetická bomba, sofistikované hudobné nápady, pozitívna agresivita a veľká chuť kapelu okamžite vidieť na živo ...
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
Orchestrálně pojatý power metal příliš nevyhledávám, ale pokud jde o takovouto kombinaci citlivě stavěné melodiky, progresivních prvků a silného vokálu, pak nezbývá než ocenit slušně odvedenou práci.
Aktivistický deathcore stále drží vlajku boje za práva zvířat hrdě vztyčenou. Naštěstí má i reprezentativní hudební doprovod, takže soundtrack k terorismu masokombinátů a jatek jako když najdete. Dlouhodobá jistota žánru.
Japonští náladotvůrci v sobě dokážou skloubit shoegaze, indie kytarovku a post-punk s překvapivě rockovým důrazem, a současně zasněným lehkým ženským vokálem. Výsledkem je velmi osobitá a fungující fúze éterické atmosféry a přímočaré energie.
Zajímavě žánrově neukotvená originální deska. Dánská parta kolem excentrické zpěvule Shaam Larein mísí black metal s goticko-okultním rockem, punkovou energií i epickým heavy metalem. Výbušná, roztěkaná a zároveň překvapivě soudržná a atmosférická směs.
Pozoruhodný kousek. SELENOPLEXIA se věnují black/death metalu s tím, že ho podávají v notně technicko-progresivní formě. Melodie, disonance i krásně rovné blackové pasáže. Velice široká paleta extrémních i čistých zpěvů. A taky Colin Marston za mixákem.
Čtyřicet minut neúprosné tortury v mechanické drtičce, jenž je chladná a neosobní, ale zároveň překvapivě živá ve své brutalitě. Monolitické riffy a tísnivá atmosféra, páchnoucí olejem, betonovým prachem a civilizačním úpadkem. Broadrick to opět dokázal.





