Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Chtěl jsem k tomuto albu napsat shout. Ale byl by podobně stejný jako můj shout k minulému albu AXEL RUDI PELL nebo jako je tahle jejich 23 studiová nahrávka podobně stejná s mnoha jí předcházejícími. A tak ho tedy nenapíšu, tak jen abyste to věděli.
Jednokoule jsou zajímavá post metalová záležitost, která drtí a svírá, ale dovede i okouzlit sugestivními klavírními interludii. Rozhodně záležitost, která si zaslouží pozornější poslech.
Oldschool thrash jako z osmdesátek. S až přílišnou dokonalostí se zde prezentují dobové kulisy stylu a místy jako bych poslouchal mix starých KREATOR a METALLICA. Je to dokonalý historický falzifikát, který by měl problém odhalit i zkušený archeolog.
Své prvotní zklamání beru zpět. NY brusiči nakonec obhájili s přehledem a ke standardní pekelné mašinérii přidali více melodií i atmosféry. Překvapí moderní zvuk a současná produkce, kterou bych u lídrů žánru nečekal a funguje to skvěle!
Debut a současně konec projektu SIDIAN, kde multiinstrumentalista Wyatt Sharp ventiluje emoce po ztrátě blízkého přítele. Ale žádná ubulená selanka, naopak vyhrocený technicky deathový uragán prošpikovaný expresivní lyrikou. Lahůdkové progresivní album.
Chilská odpověď na LA DISPUTE? Možná také, ale hlavně emotivní výpověď, která míchá vzdor, zranitelnost a melancholii do intenzivního temného celku. Autenticky rozervané, plné vnitřního boje a vyhřezlé frustrace. Poctivá emařina.
Nové album seattleské skupiny je příjemný stoner metal posunutý hodně do melodických poloh. Oproti výborné minulé desce lehké zklamání, trochu se vytratila ta psychedelická bestialita, která tvořila silnou atmosféru. Ale zlé to není ani tentokrát.
