Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhá část „Kostěných písní“ je mnohem komornější, procítěná a intimní, zejména pak její samotný závěr. Poslouchá se dobře, ale skladatelsky to trochu drhne. Mám pocit, že si WALDGEFLÜSTER projektem "Knochengesänge" ukousli příliš velké sousto.
První část ambiciózního projektu „Knochengesänge“ zachycuje WALDGEFLÜSTER v košatých, výpravně-atmo/epických polohách. Dojde i na post-metalové vsuvky a bohaté folkové aranže. Velmi zdařilé dílo s hned několika překrásně vygradovanými skladbami.
Zčistajasna nová deska!? Aspoň takto to vyšlo na Sptf. Na obalu je však malým písmem "Steve Blanco plays music of IT". Aby potvrdil tezi, že metal je novodobá klasická muzika? Bohužel to klavírní preludování se nedá poslouchat. Tedy pozor. Je to strašné.
Vzorec ve složení post-punková nostalgie + punk-rockový odpich opět zafungoval. V muzice HOME FRONT se obě složky krásně prolínají. Možná zde nenajdeme tolik hitovek, jako u předchůdce, ale troufám si tvrdit, že album s dalšími poslechy poroste do krásy.
A zase trochu jinak. Tajemný M. to na nás teď válí s epikou, přitom opět ctí tradice evropského, rozumněj severského black metalu. Na ten zvuk si chvíli budu zvykat, jinak opět velmi slušná práce s atmosférou, tempem a aranžmá. Fešná blacková skládanka!
Ubrali na pompě, přidali na výrazu. Zprvu se může zdát, že se Ukrajinci vrací k hrubosti svého debutu. Prvotřídní BDM smršť ale ve druhé polovině alba vystřídá překvapivě pestrá introspekce a křehkost, jakou bych nečekal. O to lepší a silnější album.
Dekadentní a přitom hodně emotivní spojení post-punku, noiserocku a jazzrocku s klavírem a trubkou. Zhmotnělá bestie podzimní depky. Místy připomíná náladovější a atmoferičtější PROTOMARTYR. Skvělá deska na toto období.
