Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po divném minulém albu si u mě Italové trochu napravili reputaci. Zase cítím náznaky kouzla, kterým SADIST upoutávali před téměř třiceti lety na albech "Tribe" a "Crust". Síla thrash/death kořenů s dávkou specifických experimentů opět celkem funguje.
Žánrově velmi sevřené spojení shoegaze a postmetalu. Hudba která je hutná a současně křehká a zasněná. Specifickou roli tu má sametový androgynní vokál, který často funguje jako další linka kytary v táhlém zamlženém shoegaze stylu.
Nate Garrett zcela nepokrytě vykrádá TYPE O NEGATIVE, ale dělá to s takovou šikovností, že je to místy jako by Peter Steele vstal z mrtvých. Originál to není, možná jen celkem povedený klon, přesto si tohle album užívám.
Kdyby si tuhle partu vzal pod svá křídla nějaký schopný producent, mohlo by to být velké. Takto zůstává u slibného debutu. Gothic/black postavený na podmanivém zvuku příčné flétny je záležitost, ke které se rád časem, třeba za pár let, vrátím.
Tři mladá ucha a jeden trochu zkušenější typ ze Stockholmu servírují debut jako bič. Nad postelí visí plakáty zásadních průkopníků SWE chrastění a HM2 pedál je brutálně sešlápnutý skrze podlahu. Koukám s otevřenou hubou. O osud švédského DM nemám obavy.
Velmi slušný disonantní black/death metal z Bostonu. Novicové HALLUCIVORE jsou důrazní, skřípou až to hezké není, ale nezapomínají ani na hrubější deathmetalové sekvence nebo temnější melodie. Velmi slušné EP, navíc s vydařenou malůvkou na coveru.
Neurvalý skotský post metal/sludge core, který jako by se snažil zdůraznit, že si pohrává s traumatickými hudebními výjevy. Agrese i deprese v propleteném slepenci, to vše doplněné o nervní disonance působí hodně sugestivně.
.jpeg "Lubakus"){kind=icon}
