Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Charlie Griffiths (kytarista HAKEN) se zdá být zamilován do starých MEGADETH. Druhé album jeho projektu totiž místy nabízí přesně ten model thrashingu, který jsme u skupiny Davea Mustaina obdivovali v devadesátých letech. A baví mě to hodně.
Comeback roku? Každopádně jeden z nejemotivnějších. LVMEN se vrací se známou bouřlivou intenzitou a tlakem. Vláčilovské samply jsou působivější než kdy dřív, energie nezaměnitelně usměrněná. Nejde o žádný dovětek, ale další klenot jejich tvorby.
Vokál Emmy Näslund mi místy hodně příjemně evokuje BJÖRK. A v kombinaci s hutným stonermetalovým spodkem je to sakra výživné. K tomu trošku té progrese a hravosti a máme tu EP, které skvěle navazuje na výborné album "Myriad".
Noví ALESTORM se moc nepovedli, již podruhé za sebou. Melodická invence dochází, případně ji ředí GLORYHAMMER, a tak osmá řadovka nabízí jen 2 solidní skladby ("The Storm" vede!) a tradiční megaopus, co nepotěší ani okatou morriconeovskou citací. Ach jo.
30 let kapely LVMEN slaví novým albem. Lehce pozměněná sestava nemění nic na rukopisu kapely. Opět: Je to tam! Jako vždy temná sytá apokalypsa nově s několika paprsky naděje.
Američané jedou barevnou sérii (obalů alb), své třetí album obarvili na červeno a možná se snaží energii a vášeň této barvy přenést i do svého díla. Daří se to ale tak napůl, jako by jejich blackem načichlý heavy metal často ztrácel šťávu.
Tak tohle dílo jsem nepochopil, nebo lépe řečeno nedokázal vstřebat. Pro mě nuda a zmar. Už delší dobu je jasné, že Steven si hudbu prostě dělá hlavně pro sebe, my posluchači holt máme někdy smůlu.
