Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Celoživotní fanoušek hudby a filmu, aktivní hledač nových kapel a posluchačského štěstí. Bývalý vokalista kapel NOOSTRAK, SMASHED FACE, TRANSLUNARIA a DESPISE. Bývalý člen pořadatelského týmu BRUTAL ASSAULT festivalu, dnes profesionální zvířecí aktivista.
Facebook: https://www.facebook.com/schizmo.emoceans/
S BLUT AUS NORD mám po čertech komplikovaný vztah. Nazval bych ho syndromem „mělo by se mi to líbit, ale…“. Každé nové desce jsem dával šanci – jednak proto...
Pokud patříte mezi fanoušky revenge thrillerů typu John Wick, Equalizer či Nobody a zároveň vás přitahuje válečná historie...
James Cameron alias Železný Jim. Vizionář. Režisér mnoha prvenství a rekordů. Pyšní se tituly "nejdražší film své doby" (Terminator 2: Judgment Day...
Mathcore šílenosti neproháním hlavou tak často jako v dobách největšího boomu tohoto obskurního subžánru.
Že mám slabost pro cokoli, co Desed vyprodukuje, je všeobecně známá věc. Posledních několik desek DARK GAMBALLE či projektu APLAUS PRO DVA je jasným důkazem toho...
Je jako soundtrack k seriálu LOVE, DEATH & ROBOTS. Masivní, drásající kulisa k dystopickému konci světa, zrodu temné hmoty i destruktivním myšlenkám lidské mysli. HLB však v minulosti nabídli zajímavější věci, tak uvidíme, zda obhájí, nebo sestoupí.
Hudební doprovod pod taktovkou skladatelské jistoty Hanse Zimmera je stejně znepokojivý jako film samotný. Orchestrální plochy doplněné ambientem vytvářejí působivý pocit izolace, napětí a úzkosti, což definuje sociální rozkol obyvatel
Vyrovnali se s propady své tvorby tak, že prostě natočili našlapané EP. Do super zvuku tu je zabalený mix neomaleného beatdownu a hravého deathcoru s občasnými čistými zpěvy. Diktát trvající 13 minut získal moji pozornost i zájem pro budoucí zářezy.
Aktuální deska působí jako náročný avantgardní bolehlav a má blíže k obskurním a pekelným podobám death metalu, než k norské avantgardní škole. Oceňuji výrazné kytarové riffování, ale jako celek jde o slušný halucinogenní lektvar.
Navazuje tam, kde minulé zjevení skončilo. Materiál je však sebejistější a výrazové prostředky i lyrika ještě odvážnější. Přesvědčivě tu platí „metal meets muzikál“.
Z jedné z nejzajímavějších a nejinvenčnějších kapel světa se v posledních letech stal průměrný, nezáživný synthwave, který by rušil i jako hudba do výtahu. Tenhle vývoj je upřímně řečeno bolestivý.
Je jako soundtrack k seriálu LOVE, DEATH & ROBOTS. Masivní, drásající kulisa k dystopickému konci světa, zrodu temné hmoty i destruktivním myšlenkám lidské mysli. HLB však v minulosti nabídli zajímavější věci, tak uvidíme, zda obhájí, nebo sestoupí.
Na label Transcending Obscurity je spolehnutí, debut téhle americké skupiny je po všech stránkách dotažené dílo usazené v techničtější deathové poloze. Sice tradiční a nijak objevné postupy, ale šlape to na výbornou.
Tihle Australané mastí prvotřídní metalcore, i když než typický metalcore je to spíše důrazný štěkavý hardcore plný metalového aroma. Místy silné deathmetalové tendence, takže je to drsnější a na melodické vokály se tu nehraje.
Dostatečně brutální progresivní death, ve kterém se ale prosazují i typické severské melodie a atmosférické vlivy. Dominuje však živelná neurvalost. Tihle Finové ví jak mixovat technické finesy a moderní přístup s klasickou žánrovou šablonou.
Až z daleké Chile k nám doléhá starý dobrý old school DM. Tentokrát nečekejte kdovíjaký "cavernous" extrém, spíše devadesátkovou, decentně odlehčenou kolekci. Když se k tomu přidá pověstná jihoamerická divokost, vznikne poměrně solidní žánrová deska.
Mr. Meilenwald je zpět a tentokrát se dostal poprvé pod hodinu. Originální atmo black/doom metal s deathmetalovými črty a meditativně-rituálním podtextem ani tentokrát nepodlézá hodně vysoko položenou laťku. Zejména „Day Of The Poacher“ je úžasná skladba.
Zajímavý tah. WOE nastoupili (ano, Chris Grigg opět přibral spoluhráče) do studia, kde v live módu téměř bez úprav znovu nahráli předchozí kolekci „Legacies Of Frailty“. Nová verze je agresivnější a neučesaná. Něco mezi koncertem a studiovou nahrávkou.
