Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ten obal, ach ten obal byl hlavním impulsem, že jsem znovu pocítil, jak do mě vstupuje TERROR. Naposledy jsme se tu rozplývali nad dějinnou úlohou losangeleské skvadry před šestnácti lety při recenzi čtvrté řadovky „Keepers Of The Faith”...
A kyselý hrozny nejsou hrozný. Jsou temný! Fragment textu jednoho nejmenovaného punkového poeta naprosto přesně vystihuje moje námluvy s velšskou progovou stálicí GODSTICKS.
Metal i nadále blíže nezařazen! Emisní prvotinu těchto Anglických experimentátorů v podobě EP „The Mountain Of Gold“ charakterizovalo hlavně stone–sludge vyznění...
No nevím, jestli bych měl hned v úvodu přiznat, že na sobě pozoruji příznaky rapidně rostoucího nadšení a to se mi u téhle „nabušené“ partičky už drahně dlouho nestalo.
Na koncertní provedení hudební avantgardy londýnských FIVE THE HIEROPHANT jsem se opravdu těšil. Jsou mým objevem z roku 2024...
Asi bych si vyčítal, kdybych tu neztratil pár řádek o stále dosti čerstvé desce kapely, která mi před dvěma dekádami doslova učarovala svým muzikantským šarmem.
Minulá deska mě zaujala a aktuální dílo mě rovněž mile překvapilo. Temný, poněkud teatrální metal se však dokáže blýsknout nejedním zajímavým motivem či refrénem (ženský sbor „The Blind Eye of Antichrist“). Často citují MOONSPELL, ale to není ku škodě.
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
