Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po uplynutí štvrťstoročia od debutového albumu už v prípade máloktorého mena možno čakať veľké prekvapenia či zásadné zmeny smerovania.
Časy napínavého očakávania nových albumov MY DYING BRIDE sú dávno a pravdepodobne nenávratne preč. Experimenty sú minulosťou a pomerne tesná štylistická škatuľka programového smútku prináša najmä otázku...
Jediní preživší veteráni niekdajšej Seattlovskej scény si s novým albumom dávali riadne načas.
Nechce sa mi veriť, že posledný riadny album experimentálnych srandistov PRIMUS vyšiel pred dlhými siedmimi rokmi. Do určitej miery je tomu na vine aj frekvencia s ktorou sa ku „Green Naugahyde“ zvyknem vrátiť...
Naposledy oslavovala doomová legenda dvadsať rokov dosť nešťastným spôsobom v podobe nepochopiteľného symfonického masakru „Evinta“ a navyše v období vyčerpaného tápania so zlomkom pôvodnej zostavy.
Vyzerá to tak, že WITHERSCAPE sa už nezaradí medzi mnohé jednorazové aktivity Dana Swanö. Progresívny death metal, teda ten, ako ho chápe predovšetkým Dan a jeho priaznivci...
Druhá ukážka z pripravovaného albumu ukazuje dozrievanie od uctievania TOOL smerom k osobitejšej produkcii (inšpirácie sú aj naďalej priznané) a konečne aj sebavedomejšiemu vokálu. Zvedavosť a očakávania rastú.
Počúvať tento koncert takmer tridsať rokov po kultovej epizóde Simpsonovcov je úplne sureálne. A zároveň zábavné počúvanie s mohutnými interakciami publika, živými bicimi ako aj celkovým dôstojným vyznením nových aranžmánov.
Pišta Wilson sa po príjemnom predchodcovi opäť ocitol v dolnej fáze sinusoidy, tentoraz s rozvláčnou nudou. Ak by niekomu nestačila štandardná verzia, môže si svoju kómu predĺžiť bonusovým diskom, ktorý by bez problémov zapadol aj do projektu „Sleep".
Výborný retro hevík s chytľavými nápadmi a estetikou dua nápodobnou súčasným DARKTHRONE. Album pre všetkých, ktorých sklamalo smerovanie GHOST po debute.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
