The Lord Of Rings - The Rings Of Power Season 2
Bez srandy mám celý čas dojem, že to písali 12-ročné deti. Navyše nie veľmi bystré 12-ročné deti.
FLESHGOD APOCALYPSE - Opera
Skvelý zvuk s množstvom vrstiev a pôsobivá inštrumentácia nahrávky u mňa zlyháva kvôli triviálnym miestami až naivným melodickým nosným linkám. Škoda takto premárneného kreatívneho potenciálu.
THE SAWTOOTH GRIN - Jabberwocky
Úplně geniální grindy mathcorová jednohubka z Rhode Islandu. Řádně uvřískaný vokál, epileptická instrumentace a rytmické uzlování. Navíc dost silných melodických linek, sem tam mňoukavý bezpražec – na to mě namotá každá podobná kapela.
ALEX HENRY FOSTER - Kimiyo
Těžce emotivní album, kam Kanaďan Alex Henry Foster vtiskl svou zkušenost blízké smrti a přes přetrvávající zdravotní handicap dokázal zhmotnit své náladové rozjímání na pomezí post rocku, ambientu a prog rocku doplněné o recitace Japonky Momoka Tobari.
WORN OUT - LOW
Irové WORN OUT ještě nevydali velké album, ale jejich druhé EP potvrzuje kvality slušně hodnoceného prvního zářezu "Waste" (2021). Je to surový hardcore s metalovými vlivy, ale žádný učesaný metalcore, tohle je živelná hoblovačka plná nasrané energie.
MONTE PALOMAR - Nadir
Posledních několik dní vítaný návrat do mého playlistu. Argentinská hutná temná náladovka s ženským vokálem se žánrově rozprostírá od hranic doomu přes stoner rockové elementy až někam ke sludge rašelině. Pomalé, mazlavé a silně procítěné.
TARS - Per Aspera
Belgičtí TARS, vyznávají epický instrumentální post-rock, jsou na svém zatím posledním albu velmi silní ve svých melancholičtějších a náladovějších polohách. Jakmile mají tendenci být tvrdí a nekompromisní kouzlo se rychle ztrácí. Škoda.
NICK CAVE & THE BAD SEEDS - Wild God
Po osobnými tragédiami tvarovanými, introspektívnymi a poetickými "Skeleton Tree" a "Ghosteen" sú tu Nick Cave a Warren Ellis opäť (a konečne) s kapelou za chrbtom: piesňový "Wild God" má potenciál byť najlepšou doskou BAD SEEDS od "Push The Sky Away".
DAWN TREADER - Bloom & Decay
Londýnský one-man projekt DAWN TREADER pokrývá široké spektrum nálad, od vzdušného shoegazingu ALCEST, přes melancholické post-rockové polohy FALAISE až po výpravnější DSBM typu BEGOTTEN. Pokud disponujete rozervanou post-blackovou duší, musíte to mít!
CONCRETE WINDS - Concrete Winds
Souhlas. Proč řešit kníkání z Norska, když se hned vedle pořádně sype? Novinka sice není tak vyšinutá jako "Nerve Butcherer", přesto je dostatečně intenzivní i chaotická. CONCRETE WINDS stále drží prapor opravdového metalového extremismu hodně vysoko.
WINTERSUN - Time II
Další severský Opus magnum. Je to pokračování dvanáct let starého alba, na které měl Jari Mäenpää prý kdysi pracovat dohromady s předchůdcem. Nepochybně potěší příznivce nekonečných hymnických ploch. Nás ostatní spíš příjemně uspí.
CONCRETE WINDS - Concrete Winds
Řeší se tady LEPROUS a přitom se zapomíná, že dnes vychází hned několik pořádných extrémů. Primitivní síla z Helsinek rozhodně nepřekvapí změnou přístupu, ale proč si zoufat, když tento skoro půlhodinový ekrazit opět nachází svůj cíl a trhá vše na prach?
TEETH - The Will of Hate
Velmi sugestivně vyvedená deathmetalová jízda s drsnou slupkou a nadžánrovými vstupy, například grindcore či sludge. Místy celkem dost připomíná současné ULCERATE, takže by si své fanoušky tihle Američané měli snadno najít. Já zřejmě budu jedním z nich.
NAILS - Every Bridge Burning
Dlouho očekávaná novinka je tady a spolu s ní 17 minut anihilačního nářezu, opět kombinujícícho vlivy několik extrémních stylů s typickým chrástivým zvukem kytar alá švédský death. A není to po těch letech málo? Vlastně ani ne,dejte repeat a uvidíte sami!
LEPROUS - Melodies Of Atonement
LEPROUS se asi definitivně podřídili Solbergovu vokálu a tak se album jeví až jako jeho další sólovka. Tak naštěstí je to barevnější a kreativnější, místy opravdu nádherně náladové, ale proč to musí často znít jen jako podklad k těm hlasovým exhibicím?