Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Masivní vlna staromilského doom metalu neustává a tentokrát s sebou přináší tuto hudebně zručnou a v rámci možností i pestrou záležitost. Škoda jen, že hlas Dorthie Cottrell nevykazuje stejnou míru barevnosti, jako kytarová hra ansámblu kolem ní.
Kultovní seriál, již odstřižený od komiksové předlohy a žijící si svým vlastním, fascinujícím životem, načal devátou sezónu. Během ní se dočkáme jednoho velikánského zvratu a jistě i další úžasné porce napětí. Úvodní díl "Nový začátek" to skvěle načrtnul.
Neotřelý přístup v postrocku nevymřel. Jasná inspirace sedmdesátkami a progrockem té doby. Občas mám pocit, že někdo se tu jede na nostalgické vlně melodiky z normalizačních seriálů typu „My všichni školou povinní“ a dodal tomu řecký jižanský šmrnc v kytarách.
Taková ta muzika, u který si máš chuť ubalit bongo dlouhý jak Merlinova hůl a sehnat holku s pořádným bobrem, která čte Carlose Castanedu. Album, který vás přeladí na bezstarostnou frekvenci a hovno vám je potom, že sexuální revoluce a batik jsou over.
Neotřelý přístup v postrocku nevymřel. Jasná inspirace sedmdesátkami a progrockem té doby. Občas mám pocit, že někdo se tu jede na nostalgické vlně melodiky z normalizačních seriálů typu „My všichni školou povinní“ a dodal tomu řecký jižanský šmrnc v kytarách.
Kdyby tohle nahráli na úsvitu 80. let, jsou z nich dneska legendy. Jenže tahle nálož melodického HM prošvihla explozi skoro o 40 let, takže jsou z nich jen miláčci trendy magů, které fandí retru. Krutá magie, krutá ironie. Ale stejně se to těžko vypíná.
Tak co, nahrál Nergal svoje "South of Heaven" nebo spíš "The Wall"? Trochu od každého. Zajímavá kombinace volnějších melodických postupů a BM zuřivosti mi od prvního zakvílení dětského sboru zachutnala. Když rouhání, tak ať to má styl. A tady nechybí.
Sedmé album americké brusky je po prvním poslechu opět solidní dávka mixu někde na pomezí deathu a thrashe. Výborná kytarová práce je již samozřejmností, stejně tak našlapané bicí. A když se k tomu připočte solidní skladatelský rejstřík, nemám problém!
První poslech novinky polských heretiků dopadl velmi dobře a album se zatím rýsuje v moc pěkných konturách. Ovšem pozor, je to jen první poslech, na nějž není záhodno úplně spoléhat. Jeden závěr si nicméně dovolím už teď - "Bartzabel" má sílu rozbušky!
Režisér Strach nevzdává boj o natočení drsné severské kriminálky s náboženskými motivy, jeho dosavadní pokusy však nejčastěji pohřbívaly pokusy o smysluplné rozuzlení. 2 díly před koncem je slušně rozehráno, tak snad to tentokráte dopadne bez úsklebků.
Víte, že jsem fanoušek komixů a píšu sem o každé míšovině, co na toto téma jde do kin. O to víc nový VENOM bolí. Jde o NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ od počátku nového filmového Marvel multiversa.
S překvapením jsem zjistil, že byl natočet další Lara film. A protože odkazuje na povedený restart herní série, v hlavní roli počítačově běhá, skáče a padá vychrtlá Alicie Vikander s babyksichtíkem. Jinak klasická Indy záležitost, jednou se vidět dá.
Album, po jehož poslechu se ptám o jakou že hudbu to vlastně jde? Atmosférické pasáže, klavír, temné industriální plochy, art rock míchaný s post-black vlivy, jazzové rytmy? Melodie ve zvláštních aranžích. Nepředvídatelné stylové změny. Tohle bude oříšek.
V rámci piety za zesnulého Martyho Balina si znovu pouštím tento skvost. Z dnešního pohledu se může dostavit pocit nenasycení v důsledku omezených možností rockové muziky 60. let, i přesto však album stále skvěle funguje nejen jako dokument své doby.
Po nás pustina. Další dávka progové melancholie, tentokrát opatřená zvláštním historickým (snad renesančním?) nádechem. Hudba Poláků se zase jen jemně vlní jako hladina jezeru v lehkém vánku. Moje seismografy hlásí pozoruhodné album na hluboké zkoumání.