Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Batman 2022 byl pecka. A seriál zkoumající figuru kultovního záporáka hraného Colinem Farrellem bude taky. První epizoda je velmi šťavnatým soustem s chytře napsaným scénářem a velmi solidní výpravou. Tak hlavně to v dalších dílech neposrat.
Ne náhodou znějí často SEETHER jako modernější DEFTONES, skupina i producent Matt Hyde (DEFTONES, SLAYER) to tak zřejmě chtějí. Trochu škoda, i na devátém albu tak SEETHER nenabízí víc než rutinérský post-grunge. Ale hezké melodie a silné refrény tu jsou.
Nejenom v Českém Brodě je v oblibě elektro-pop-metal s ženským zpěvem. CRIMSON SUN se vezou na vlně AMARANTHE. Oproti svým vzorům jsou tihle Finové trochu víc popoví, ale jako alternativa to není špatné.
Na škále metal - gothic - post punk zaznamenáváme postupný posun doprava. Na novince se střídají nálady, od vzteku až po mellow euforii, melancholie ale visí nad vším. Američané umí psát jednoduché, podmanivé hity a vybalancovat líbivost a uvěřitelnost.
Výrazný prog s temnou tváří, nebo také dark metal plný progrese, tak nějak bych si troufl charakterizovat debut Italů GHOST ON MARS. Je to jako srážka klasických progmetalových veličin typu DREAM THEATER s tím emotivnějším od KATATONIE. Příjemné.
Další deska šíleného multiinstrumentalisty Christiana Ludvigssona má daleko k minulé "Machinery Of Night". Jednak se zde recykluje, ale hlavně je to až příliš překombinované a nesourodé. Extravagance tu pohltila kreativitu a zbyl poněkud nesourodý guláš.
Do týhle marškumpačky rukuju s nadšením. Velká válka mě fascinuje od dětství a hejtman Noise vede svou družinu do ohně bitvy plné špičkového melodického deathu a blacku. A jde do toho prsama. Hitovější to být nemůže. Válka je vůl by BDM RAMMSTEIN!
Tohle je celkem změna. THORIUM se na stará kolena více přiklonili ke švédskému zvuku a přístupnější melodice. "The Bastard" je nejvíce hitová kolekce jejich kariéry poměrně silně připomínající kapely typu PAGANIZER a zejména EYE OF PURGATORY. Nečekané.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!