ICED EARTH - Horror Show
Dámy v plesnivinou vonicích kožešinách...Muži v zatuchlých rubáších, cilindry do výše se tyčící...Tváře bílé, mrtvolné, nad hlavami hrozny netopýrů. Venku noc...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dámy v plesnivinou vonicích kožešinách...Muži v zatuchlých rubáších, cilindry do výše se tyčící...Tváře bílé, mrtvolné, nad hlavami hrozny netopýrů. Venku noc...
Mám radost vždycky, když v záplavě nudných epigonů objevím skupinu přinášející do zatuchlých vod současného hudebního průmyslu, kde všichni stádovitě a nejjednodušší cestou kopírují úspěšný model druhého...
Ve zkratce k tomu, co již všichni určitě víte. Chuck Schuldiner, výhradní skladatel, kytarista, zpěvák a duchovní otec skupiny, má rakovinu. První oficiální živá deska legendárních amerických „Smrtonošů“ (jak morbidně a cynicky to najednou zní...
Tak jičínský CRUSHER se nás snaží rozdrtit svým aktuálním CD a hodlá jít až na jádro věci... Takže k věci. Především pokud znáte starší matroš Daymares...
Zatím méně známá pražská smečka, která ovšem vaří se enthusiasmem hodným vetřelce na cracku. Kuchtí jim to slušně a z jejich vývařovny se line putrefaction...
Mnoho, mnoho písku se sesulo z dun Sahary, než se podařilo Forgottenům spatlat a vypálit do kotoučku jejich nové dílo. Přece jen porodní bolesti byly dlouhé a mezitím došlo i k dvojitému potratu - v mezidobí nahrávcích sessions odešel Chrobis a Hankou...
Decentní flirt s elektronikou přerostl v případě Theatre Of Tragedy v absolutní obsesi. A nástup absolutní obsese značí stylový posun do vod, kde bychom Nory v dobách Velvet Darkness They Fear čekali pouze ve schizoidních stavech fantaskního vizonářství.
Kolik bohů na klenbě nebeské, tolik démonů hledejte v temnotách podsvětí... Věčný manichejský protiklad dobra a zla je přeneseně emblémem současných Sorath.
K téhle kapele jsem se dostal přes kytaristu Axela, který hraje i v mých oblíbených Pleurisy. Aby tomu nebyl konec, tak lze řící, že jakmile je nějaká kapela z Holandska...
Dotyk dvou geniálních světů... Na jedné straně opony nesmrtelný svět, utkaný ze slov stvořitele Středozemě J. R. R. Tolkiena. Na druhé straně opony, svět melodií...
No, to jsem si zase jednou dal! Francouzská kapela (?) Dark Sanctuary se navenek tváří jako konvenční a nezáludné gotické těleso s triem něžných feminin v sestavě...
Tohle je příklad kapely, která potvrzuje výjimku z pravidla, že trpělivost přináší růže. Skutečně kvalitní, povedený a velmi živý death/thrash by si zasloužil více pozornosti...
Špička CS grind/deathové scény pochází (a to si propříště laskavě pamatujte) z Přibyslavi. Právě se mi totiž dostalo do spárů CD kapely Maglais. Říkám si: “Ty vole...
Hleďme, hleďme, kterak se v zemi tisíce jezer zvedají pěsti další hrstky zoufalců z prokleté generace metalových dekadentů. Zkušenost a děje (ne)dávno minulé nás učí neignorovati závany ostrého severáku z Finska.
Rozbité ozvěny vesnického folk rocku vpletené do posthardcorové a noise rockové tapiserie, která stojí na pomalých rytmech a ufňukaném vokálním projevu. Znepokojující, intenzivní a emotivní nahrávka, která zaujme nejen originálním spojením stylů.
Bourací kladivo mezi světy hardcoru, noise rocku, rapu a industriálu. Agresivita v jednom kotli se zranitelností. Zloba a nenávist s láskou. Nervózní zvukový dokument života v současné USA.
Někdy je to hodně jednoduché. Nepotřebujete nic složitého, zbytečně vyumělkovaného a progresivního, stačí když to parádně šlape a zbytek už je jen o pocitech. Buď to klapne, nebo ne. V případě Švédů ETERNAL EVIL a alba „Forever Feared“ to u mě klaplo.
Pořád to tam je! A to americká kapela ani nemusí nijak měnit svůj výrazový rejstřík. Matadoři instrumentálního post-rocku názorně ukazují, jak se ani po 2 dekádách na scéně nemusíte potácet v bludném kruhu vlastní vyprázdněnosti. Do té mají sakra daleko!
Islanďané na svém debutu ukazují, jak by se měl dělat stoner metal, aby to nebyla nuda. Takže se nebojí zrychlit a zařadit i veselejší klasicky heavymetalovou notu. Překvapivě svěží a přitom i stylová záležitost.
Tenhle symfonicky pojatý blackened deathcore je plný klišé a Američané to se svou snahou o načančanost až přehání. Přitom je to škoda, protože skladby mají správně brutální základ, jen to chtělo ukočírovat tu omáčku okolo.
Tohle je naprostá pecka! Vezměte ty nejatraktivnější ingredience grindcoru, zabalte je do parádního zvuku, protřepejte a vyjde vám worship ROTTEN SOUND, MAGRUDERGRIND i DISCORDANCE AXIS. Svěží, nasypaný grindcore/powerviolence vichr!





