CHILDREN OF BODOM - Follow The Reaper
Smrt a její hranice... Takové jsou cesty finské sebranky od jezera Bodom a vězte, že se podíváte hodně daleko. Funebrální raketa se strmou dráhou letu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Smrt a její hranice... Takové jsou cesty finské sebranky od jezera Bodom a vězte, že se podíváte hodně daleko. Funebrální raketa se strmou dráhou letu.
Z předchozího alba jednoho ze základních kamenů doom metalu jsem nebyl odvázaný ani co by se za oprátku vešlo. Tuším, že jsem nebyl sám... Paradise Lost ušli od doby svého vzniku zatraceně dlouhou a bolestnou pouť - přes pronikavé podzemácké kořínky...
Hej, fandové bombastického speed metalu, šturmujte, chopte se legendami opředených mečů, odějte se v zářivou zbraň a vpřed, jen vpřed, SVOBODA VOLÁ!!!
Nikam očividně nepatřit patří dnes na metalových kolbištích k chválihodným návykům. Tedy ne, že by Endless nikam nepatřili. Přiřadit je můžeme směle k alternativnímu doomovému proudu...
Bůh nás všechny nenávidí. Tomu říkám název! Ach ta blasfemie všemocná, vše přežívající! Její eminentní profesoři jsou zpátky na zpráchnivělých kolbištích...
Filosofická otázka na začátek: je možno kapelu obvinit z inklinace k trendu, když ho sama pomáhala založit? Nechť každý odpoví podle svého. Faktem zůstává...
A zase se dějí věci!Helloween, skupina, která o sobě může směle prohlašovat, že patří k pionýrům a gigantům speed metalu oblažuje natěšené publikum novým albem.
O novém albu portugalské vlčí legendy kolovalo mnoho zvěstí. Ta nejrozšířenější pravila, že po experimentální éře Butterfly Effect se kapela vrací zpátky ke svým kořenům.
XIII. století jsou vážně hvězdy. Na každém dalším albu zkouší něco trochu jiného. Po mimořádné a vynikající řadovce Nosferatu, která byla výjímečně rocková...
Když Peter Jackson, renomovaný to tvůrce horrorů, rozhlásil, že hodlá zfilmovat „nezfilmovatelné“ veledílo literatury 20. století, jeden z nejimaginativnějších a nejkomplexnějších fikčních světů...
Finský konglomerát fanoušků H2O, neboli vody, jsem vždycky podezíral spíše z inklinace k jiným chemickým sloučeninám, které sice nezahánějí žízeň, zato produkují enormní množství pokřivených vizí.
„Zapni si respirátor a grinduj!!!“, radí tato veselá kumpanie z Jindřichova Hradce na svém webu... no, zkusme se debutním CD „výparů z hoven“ prodrat i bez něj.
Už je to docela dlouho, co tahle deska vyšla. Ale Dying Passion pořád nic jiného nemají, a tak se ještě vyjádřím k tomuto počinu. Vypadá to, že většina dosavadních recenzentů tuto desku hodnotila veskrze pozitivně.
Od 13. prosince 2001 je již "SMRT" minulostí, ale i jako zombie provádí svůj rituál. Tohoto dne ztratil kultovní metalový styl svého vůdce, zakladatele jež byl jediným skutečným členem legendy...
Rozbité ozvěny vesnického folk rocku vpletené do posthardcorové a noise rockové tapiserie, která stojí na pomalých rytmech a ufňukaném vokálním projevu. Znepokojující, intenzivní a emotivní nahrávka, která zaujme nejen originálním spojením stylů.
Bourací kladivo mezi světy hardcoru, noise rocku, rapu a industriálu. Agresivita v jednom kotli se zranitelností. Zloba a nenávist s láskou. Nervózní zvukový dokument života v současné USA.
Někdy je to hodně jednoduché. Nepotřebujete nic složitého, zbytečně vyumělkovaného a progresivního, stačí když to parádně šlape a zbytek už je jen o pocitech. Buď to klapne, nebo ne. V případě Švédů ETERNAL EVIL a alba „Forever Feared“ to u mě klaplo.
Pořád to tam je! A to americká kapela ani nemusí nijak měnit svůj výrazový rejstřík. Matadoři instrumentálního post-rocku názorně ukazují, jak se ani po 2 dekádách na scéně nemusíte potácet v bludném kruhu vlastní vyprázdněnosti. Do té mají sakra daleko!
Islanďané na svém debutu ukazují, jak by se měl dělat stoner metal, aby to nebyla nuda. Takže se nebojí zrychlit a zařadit i veselejší klasicky heavymetalovou notu. Překvapivě svěží a přitom i stylová záležitost.
Tenhle symfonicky pojatý blackened deathcore je plný klišé a Američané to se svou snahou o načančanost až přehání. Přitom je to škoda, protože skladby mají správně brutální základ, jen to chtělo ukočírovat tu omáčku okolo.
Tohle je naprostá pecka! Vezměte ty nejatraktivnější ingredience grindcoru, zabalte je do parádního zvuku, protřepejte a vyjde vám worship ROTTEN SOUND, MAGRUDERGRIND i DISCORDANCE AXIS. Svěží, nasypaný grindcore/powerviolence vichr!





