TONES OF DECAY 2026

Z doposud obvyklého zářijového termínu se festival přesunul do jarního. Jelikož začátkem loňského (a stejně tak i toho letošního) září proběhl v Kodani věhlasný Kill-town death fest, museli tuzemští pořadatelé z agentury Kreas zvolit jiné datum. Půlka dubna se pro letošní rok ukázala být ideální už jen proto, že cesta do smíchovského klubu byla lemována krásným jarním počasím. Úvodního slova se ujali švédští HARROWED, kteří přijeli představit svoje nové album „The Eternal Hunger“.

A hladoví byli i fanoušci, kteří se hned od začátku vystoupení této bandy scházejí ve velmi solidním počtu. Metalové kapely se zpívajícím bubeníkem poutají pozornost už jen díky této skutečnosti a když se k tomu přidá i žánrové zařazení, byla na místě zvědavost, jak to Adam Lindmark bude dávat živě. Nutno říct, že dech mu rozhodně stačil a to samé platilo i pro jeho končetiny, které muziku kapely poháněly přesně a spolehlivě.

Do úsilí kapely však bohužel házel dost nekompromisně vidle nepříliš dobře vyladěný zvuk, kdy se z jejího ve studiovém provedení hezky čitelného death’n’rollu stávala nepřehledná zvuková koule. Nové album mám ještě stále důkladně v uších, ale často jsem měl problém jednotlivé skladby identifikovat. Člověk si ale nakonec řekl, že první kapela, zvuk se vyladí a ono to půjde. Bohužel HARROWED nebyli toho večera jediní, kterým nazvučení pokazilo jejich show.

Jihočeská grindová legenda dostala jasné zadání – old school set. Takže jsme se od INGROWING mohli těšit na skutečně důkladné provětrání archivů a songy, které živě nezazněly celá léta. Kdo chtěl slyšet „šlágry“ z demáče „Perverted Look At The World“ z roku 1996 anebo z debutové desky „Cyberspace“ z roku 1998, měl během pátečního programu čtvrtého ročníku „tónů rozkladu“ unikátní příležitost.

Budějovičtí borci to pojali zodpovědně. Doplněni o bývalého kytaristu Eduarda „Eddieho“ Štraucha to rozjeli takříkajíc jak za mlada a sypali do publika jednu devadesátkovou grindovou řežbu za druhou. Paradoxně toho večera jedno z nejlepších ozvučení pak nabídlo (tentokrát) čtveřici ochotnou pomocnou ruku a dovolilo si naplno vychutnat tento „sváteční“ set.

Přítomnost této grindující brusky na festivalu rochnícím se v poněkud jinak pojatých extrémech, beru jako velmi vítané zpestření a po minulých SICK SINUS SYNDROME se jednalo již o pravidelný tah pořádajícího týmu. Rozjezd tedy více než slibný!

Americké CORPUS OFFAL jsem zvládnul naposlouchat doslova na poslední chvíli a díky kvalitám jejich bezejmenného loňského alba jsem (evidentně nejen) já byl pln očekávání. Což o to, koncert se rozjel slibně a netrvalo dlouho, aby se roztočil první pořádný mosh. Démon problémů se zvukem však naplno udeřil právě během vystoupení této bandy z Texasu a dynamicky se rozvíjející set zabil těsně před bodem varu...

Zhruba po dvou odehraných skladbách se začaly kupit technické problémy, které vyústily v nefunkční aparát, což logicky znemožnilo další pokračování vystoupení. Zkoumání problému se prodloužilo nad únosnou mez a nastartovaní fanoušci začali dávat najevo svoji nevoli, která se postupně přelila i do tváří členů vystupující kapely. Nakonec se to celé „nějak“ opravilo a Američané v pořádku dohráli svůj set, ale jeho dobrý rozjezd byl už bohužel narušen.

Se zvukem to bylo v pátek jako na houpačce. Norští OBLITERATION si na rozdíl od předchozích vystupujících CORPUS OFFAL černého Petra nevytáhli, takže jejich představení proběhlo v lepším akustickém provedení. Možná i díky tomu se stalo jedním z pátečních highlightů.

Jejich ryzí a nefalšovaný old school death/thrash našel silnou odezvu i v početném publiku, které už mělo oťukávací fázi za sebou a pod pódiem to slušně rozjíždělo. Nepříliš originálně pojmenovaná banda sází na expresivní a přímočaré pojetí, které se opírá hlavně o energický projev, pramenící právě z nekomplikovaných skladeb a který neřeší žádné malichernosti. Šlapalo to velmi dobře, byť zvuk měl pořád do ideálu daleko.

Jak mi David Mikkelsen sám říkal v našem rozhovoru druhý den po tomto vystoupení, on sám své UNDERGANG nevnímal jako nějakého headlinera, fakta však v pokročilý páteční večer hovořila zcela jasně. Zaplněný sál plný očekávání prvotřídního old school death metalu a na pódiu kapela schopná tato očekávání bezezbytku naplnit.

Už se budu opakovat, ale ani tentokráte to zvukově nebylo tip top, ale jinak představení Dánů nechybělo nic potřebného. Skupina na stejném pódiu stála i zhruba před rokem a půl, v sobotním večeru předchozího ročníku, takže si s trochou nadsázky opět zahrála na „domácí“ půdě. Chorobnou atmosféru studiových desek se UNDERGANG podařilo přenést s až sugestivní přesností a sálem se nesl puch z rozkládajících se mršin.

Dánská kapela předvedla jednu z čistých esencí tohoto festivalu a v jeho prozatím krátké historii zůstává jeho spolehlivou vlajkovou lodí, dá-li se to takto definovat. Jak již bylo zmíněno, UNDERGANG se tomuto tvrzení brání, ale jejich 40 vyhrazených minut dokázalo, že z pátečních akvizic předvedli nejpřesvědčivější vystoupení.

Další americkou bandou v pátečním večeru byli SIEGE COLUMN z New Jersey. Ani ti zde nebyli poprvé. Na akci si zahráli už v roce 2023, tedy na jejím druhém ročníku. Z tohoto vystoupení vznikl i živý záznam, jehož kazetové vydání je k dostání v labelu Filth Junkies. Skupina na závěr pátečního programu ještě jednou rozproudila krev fanoušků, byť zvukově to pořád trošku drhlo.

Těsně před půlnocí to byl však energický set neurvalého a přímočarého death metalu, libujícího si v časech (ne)dávno minulých. SIEGE COLUMN tak hbitě a s nasazením uzavřeli první hrací den ročníku s asi nejnabitější soupiskou, ale zároveň i ročníku, který se z technického hlediska rozjížděl ztuha a v porodních bolestech. Sobotní program sliboval bohaté menu plné laskominek, a tak nejeden fanoušek opouštěl klub s přáním výrazného zlepšení ozvučení nadcházejících vystoupení.

Prodej merche byl situován do místnosti vedle šatny, kde se pro tyto účely našlo dostatek prostoru na to, aby se vedle sebe vešlo hned několik „stánků“. Zakoupit se kromě triček, mikin atd. daly samozřejmě i hudební nosiče, jímž pochopitelně dominovaly hlavně vinyly a v posledních letech v undergroundu velmi populární kazety.