TEAR DUNGEON - Squirm
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
UFOMAMMUT - Eve - zpět na článek
-
Matuš
5.7.2010 00:27Užasné album...Marťa ví co je dobré :)
Mbody
1.7.2010 15:47To BIG LEBOWSKI
Ufomammut s ruchom dielne nesadol?
Skus teda nejake 80 minutove ZEN - Cd s cvrkotom svrckov a sumom rakosia , snad to prinesie vacsie uspokojenie tvojej ubolenej dusi :-)
Davidian
1.7.2010 15:02Co to je k***a za nepricetny nazov kapely?! -))) Zo zvedavosti si to vypocujem, som zvedavy aky bude UFOMAMMOPLASTY -)))
Radalf
1.7.2010 12:23druhá půlka je lepší než první.
Klypso
1.7.2010 12:09napodobne
dreckus
1.7.2010 12:07fajn kapela, fajn deska
zatim me to nejak uplne nerozsekalo (vsichni kdo to slyseli se zdaji byt uplne nadsen), necekam ze by se na tom asi neco zmenilo, ale pusobivy to je a to staci :)
vike
1.7.2010 08:24velké tučné červené plus
DIMHAV - Ondine
Orchestrálně pojatý power metal příliš nevyhledávám, ale pokud jde o takovouto kombinaci citlivě stavěné melodiky, progresivních prvků a silného vokálu, pak nezbývá než ocenit slušně odvedenou práci.
TO THE GRAVE - LIBERATION FRONT
Aktivistický deathcore stále drží vlajku boje za práva zvířat hrdě vztyčenou. Naštěstí má i reprezentativní hudební doprovod, takže soundtrack k terorismu masokombinátů a jatek jako když najdete. Dlouhodobá jistota žánru.
東京酒吐座(TOKYO SHOEGAZER) - Remains
Japonští náladotvůrci v sobě dokážou skloubit shoegaze, indie kytarovku a post-punk s překvapivě rockovým důrazem, a současně zasněným lehkým ženským vokálem. Výsledkem je velmi osobitá a fungující fúze éterické atmosféry a přímočaré energie.
SCIMITAR - Scimitarium II
Zajímavě žánrově neukotvená originální deska. Dánská parta kolem excentrické zpěvule Shaam Larein mísí black metal s goticko-okultním rockem, punkovou energií i epickým heavy metalem. Výbušná, roztěkaná a zároveň překvapivě soudržná a atmosférická směs.
SELENOPLEXIA - Beneath The Lunar Tyrant
Pozoruhodný kousek. SELENOPLEXIA se věnují black/death metalu s tím, že ho podávají v notně technicko-progresivní formě. Melodie, disonance i krásně rovné blackové pasáže. Velice široká paleta extrémních i čistých zpěvů. A taky Colin Marston za mixákem.
GODFLESH - Decay
Čtyřicet minut neúprosné tortury v mechanické drtičce, jenž je chladná a neosobní, ale zároveň překvapivě živá ve své brutalitě. Monolitické riffy a tísnivá atmosféra, páchnoucí olejem, betonovým prachem a civilizačním úpadkem. Broadrick to opět dokázal.
Vložit diskusní příspěvek