ROTTEN SOUND - Mass Extinction
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pardon, chybí mi tam jedna čárka! !! ! !!!
Radalf: hm yntoušy jeden...takže z toho mám usoudit, že, 90% metalu který posloucháš Tě nebaví, nebo co:-D
jj, to je, ale tak proc ne.) je to trochu rozplizle, neni to nijak vyjimecne album, ale neurazi me - narozdil od 90% metalove tvorby. a to je slusny vysledek:P :-))
ten "podobny vyvoj" ber s rezervou.. PL se predchazejicich albech taky nevraceli primo ke korenum, proste byli zase jen vic metal, ale v modernim podani. tak jsem to vztahoval i ke katatonii. zato novinka (PL) je opravdu total self-past-worship :))
on se nazor na muziku dost profiluje podle toho kolik podobnych kapel clovek slysel, kolik veci z diskografie, ktere album slysel prvni... napr. kdyz jsem psal nedavno recenzi na ten hrozny metalcore In This Moment, dostali daleko vic nez meli ciste proto, ze to byl asi treti MC co jsem v zivote slysel.
Kdyby me pronasledoval poslech kazdeho alba PL od roku 95, asi bych byl taky notne znechucenejsi.
dreckus, prave v tom bude asi jadro pudla u odlisnyho vnimani novinky - ja proste x alb mezi temi dvemi neslysel (krom Symbol of Life) a inties vubec nectu, takze o zadnych velkohubych prohlasenich nevim. Jinak pro me PL taky nebyli nikdy zadnou srdcovkou, ale nejaky cas jsem s nimi stravil. Je to zvlastni kapela, nekdy te silene sere a nekdy ji milujes. Katatonii davam samozrejme taky zcela prednost a je nepochybne vyzralejsi, bez nejakeho podivneho vyvoje, ktery jsi spravne oznacil na "zebliti" - kazdej pes jina ves, to je to, co na diskografiich nenavidim, nedokoncene experimenty, navraty ke korenum a podobne picoviny.
Jinak vyvoj u Katatonie bych rozhodne nevidel jako stejnej - GCD je slabsi nez predchozi dve alba, ale je narvany modernimi rytmy a zvukem, ani omylem mi to nezni jako navrat ke korenum. Podle me je nejvetsi posun spatnym smerem na novince to, ze skladby nejsou postavene na vokalni lince, ktera se casto drzi v jedne oktave. Je to daleko vice postavene na rytmice a kytarach. Podle me to tim dost klame telem a zni to jako nejaky navrat ci co..
(tim myslim i "objektivne", protoze jinak pro me byla Katatonia vzdycky mnohem zajimavejsi kapelou)
jo jinak trosicku bych videl mensi paralelu mezi PL a Katatonii, nejen co se tyce podobne hudby (jakoze se Katatonia nikdy netajila, ze pro ni byli PL v pocatcich velkou inspriaci), ale i ve vyvoji ("ug" pocatky-priklon k "mainstreamu"-relativni navrat ke korenum). I kdyz Katatonia si prave nikdy az tak ostudne nenasrala do huby. Kazdopadne bych rekl, ze uz davno ucni prerostli mistra a to plati i v pripade poslednich pocinu obou kapel.
radalf: no tak hned uvodni song mi prijde uplne nejotresnejsi na albu, "asi-jakoze-hitovka" Enemy mi taky totalne leze na nervy.. ale hned od Praise lamented shade jsou to PL tak jak me bavi, i kdyz notne vybledlí..
jinak ja si vzdycky poslechl kazde jejich album a nikdy to nebyl uplne totalni propadak, bavili me nakonec i ty lehke navraty ke korenum, ale novinka je fakt legracni, zvlast kdyz si clovek vybavi velkohuby Holmesovy prohlaseni z minula. nikdy pro me nebyli zadna srdcovka, ale trojici Draconian times, One Second a hlavne Host mam dodnes moc rad.
Proc me nektere momenty na navince tak irituji - ve zkratce mensi ilustrace meho vztahu k jejich tvorbe - jestli znas Draconian Times, tak napr. song Once Solemn me naprosto sere a dodnes ho radeji preskakuji, zato treba hned "sousedni" Forever Failure povazuju za jednu z jejich nejlepsich skladeb vubec...
dreckus, v podstate souhlasim, jen si nemyslim ze by zacatek byl otresny a ze by tam byly nejake extra tupe momenty...nejake tam jsou, ale opravdu mi to moc neprijde. mozna je to proto, ze jsem neslysel more alb uprostred a In Requiem je prvni album co jsem slysel od PL od 2001, kdy jsem poprve mel moznost slyset Draconian Times.. mas rozhodne pravdu ze nejvic tohle album zene pocit nostalgie... ale to by asi skutecne nestacilo, ze? Myslim si ze produkce, skladby i vykony jsou prijemne a me to proste bavi. Je more tupejsich metalovych veci.
dobrá deska
Tak pozor, není to vůbec špatná deska. Paradoxně je to nejtemnější věc od PL vůbec, to mi jediné na tom vadí, možná ji kluci měli vydat po Draconian times nebo One second. PL se tématicky vrátily do poloh klasických- existenciálních-náboženských s hymnickými songy jaké byly na Iconu, Gothicu... oproti postmoderně Host, Believe in Nothing. Návrat do temných vod... hitovky ... jenom jestli není pro fans trochu pozdě. Káždopádně od Pl si poslechnu vše rád, včetně novinky... uvidíme kam se pohnou na další fošně
klasicky paradise, jeden z lepsich albumov...
Mě se album docela líbí. Na živo to bude dobrý mazec.
Hutnost u PL není pro mě priorita, to by nemohlo být moje nejoblíbenější album Host, ale návrat k tvrdšímu vyznění mi u PL až tak nevadí. Podle mě mají PL zkrátka cit na dobrý melodie, i když se určitě najde spousta lidí, kteří se mnou souhlasit nebudou.
to: Dreckus - Jsem rád že jsi to nevzal osobně, jen to na mě trochu dělalo takovej dojem. Mě se nový album PL docela líbí i když uznávám že to není nic moc objevnýho, ale zkrátka mě to baví.
Dreckus: Přesně. A hlavně mne rozesmívá takové to "konečně pořádná porce hutné muziky od PL", protože "hutnost" je ta poslední věc, kterou bych u PL slavil. :))
nechci se zrovna obouvat do tebe, ale cekal jsem kdy nekdo s timhle tvrzenim prijde. mas castecne pravdu.
ale u me to bylo to same jeste predtim, nez byla moznost stahnout temer vse z netu - hromada kazet a cd se neda naposlouchat o nic dukladnejc :p
navic je minimum alb, ktery neodhadnu na prvni psolech (aspon v tom smyslu, ze se ma cenu k nim vracet vickrat, i kdyz me hned neslovily). a taky doufam, ze mi nekdo nechce tvrdit, ze zrovna PL je potreba naposlouchat :))
proc ztracet cas necim, co me nikdy nebude hodne bavit, kdyz je tu milion mnohem lepsich nahravek, ke kterym jsem se jeste nedostal?
tuhle desku jsem hodnotil po dvou poslesich a vim, ze me neurazi, kdyz ji uslysim v hospode nebo na nejake akci, ale doma si ji poustet urcite nebudu.
Tady se opět ukazuje nešvar současnosti - snadno dostupná jakékoliv muzika z internetu a její kvantita, kdy např. Dreckus je schopen hodnotit album po jednom poslechu celého alba a ohodnotit ho jako špatné. Nic proti Dreckusovi, ale bohužel doba kdy se muzika naposlouchávala je zřejmě nenávratně pryč. Sebekriticky musím říct že u mě je to trochu podobné i když se snažím hodnotit alba až po několika posleších a ne ho odsoudit po prvním poslechu.
original vubec neznam, takze mi to asi nejak neprijde. nevim nakolik to PL vylepsili nebo zprasili, ale je to pro me v jejich podani velmi prijemna pisnicka.
dreckus: škoda, že se ten cover Missing trochu nerozjede, to pomalé tempo tomu zas tak moc nesedí.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.
Divoká mathcore/hardcore rubanice plná neurovnaných postupů a kontrastů. Surové a vzteklé skladby skupina nijak neuhlazuje a vypjatý vokál kouše s nenasytností dravce. Chvílemi jsem vzpomenul i na klasiky CONVERGE.
Američani po dlouhé odmlce navázali tam, kde kdysi skončili – u neurvalého brutálního death metalu s odérem milénia, kdy se podobným kapelám dařilo nejvíc. Pro mě LOD zůstávají špatně stravitelnou úderkou i po odležení.
Death metal od majstrov remesla a rozhľadených umelcov, ktorí šikovne siahnu hneď do niekoľkých žriediel smrtonosnej nákazy. Vplyvy starej školy, SLAYER, švédske chrastenie aj americké krvavničky. Všetko tam je vo veľmi podarenom ostravskom balení.
"A Last Prayer In Gethsemane" a "Chaos.Fire.Devotion" poslouchám už týden a pořád dobré, ostatní položky defilují se střídavými úspěchy. Rock´n´rollem, sazemi a potem nasáklý black metal rezonující někde na půl cesty mezi peklem a motorkářským klubem.






Vložit diskusní příspěvek