MAJESTICA - Power Train
Když namícháte styly RHAPSODY a STRATOVARIUS kolem roku 2000, tak dostanete buď děsný kýč nebo MAJESTICA. Ono je to nakonec docela zábavné a má to spád, jen od toho nesmíte čekat víc než pár hezkých chvil s lehkou holkou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Urcite kazdy vnimavy posluchac ma album, ktory mu obratil zivot hore nohami, viaze sa mu k nemu nejaka historka alebo dokonca kratsi ci dlhsi usek zivota. Album, po ktorom uz nikdy nebolo nic ako predtym. Album, ktoreho texty si bezchybne pamatate aj po rokoch. Album, z ktoreho song ked pocujete aj po sto rokoch, stale TO citite, jemne zimomriavky, naznak pohnutia, mozno sa v oku zaleskne slza dojatia a potmehudsky usmev, ktory hovori: "Ano, viem, pamatam."
Je to ako spominat na vonu a dotyky zeny, ktoru ste kedysi milovali a este aj ten rozchod po rokoch bol nezny a romaticky. A stale vas bude spajat tajomstvo, ktore patri len vam dvom.
A viete, ze to nikdy neodide z vas prec, aj ked je to v najspodnejsej zasuvke, ale stale to tam je. A umrie to az s vami.
Aj teraz mam zimomriavky, ked na to myslim.
A bol som varovany, ze ma to zmeni, ved je to hned na zaciatku: "And our lives are forever changed, we will never be the same."
Když namícháte styly RHAPSODY a STRATOVARIUS kolem roku 2000, tak dostanete buď děsný kýč nebo MAJESTICA. Ono je to nakonec docela zábavné a má to spád, jen od toho nesmíte čekat víc než pár hezkých chvil s lehkou holkou.
Ukrajinci se zacyklili sami v sobě, ve svém zašmodrchaném progresivním metalcoru, takže smutně vzpomínám na časy, kdy skupina pálila takové pecky jako "I Speak Astronomy", "Teacher, Teacher!" nebo "Perennial". Nic srovnatelného na "Duél" nenacházím.
PHRENELITH potřetí. Potřetí jinak a potřetí skvěle. Dánové doručili majestátní, drtivou, ale současně i líbivou kolekci často odkazující směrem k IMMOLATION. Jestliže "Chimaera" byla žánrově více rozkročena, pak "Ashen Womb" je návratem k čistému OSDM.
Živák alebo best of? ELECTRIC WIZARD skracujú 8-ročné čakanie na novú dosku dokonale reprezentatívnou živou kolekciou, pokrývajúcou obdobie medzi „Dopethrone“ (2000) a „Time To Die“ (2014). Podľa očakávania brutálne ťažký, ale brutálne odmeňujúci posluch.
Těžko zařaditelná hudba, stylově oscilující od progres poprocku a art rocku až k metalu. První deska, kterou si dám do předběžných TOP 2025. Zpěvačka Grégoire Caussèque mi svým často až éterickým projevem v kombinaci s neotřelou dánštinou přímo učarovala.
Skotská dnes-už symfo&pagan blacková veličina se vrací se svým možná nejmajestátnějším albem, které maluje na rozměrná plátna rozmáchlými tahy provoněnými rašelinou a svěžím vzduchem Highlands. Okamžitá láska, od dob debutu jsem si SAOR tak neužíval!
Nová Markova sólovka je překvapivě dobrá a pestrá deska. Nečekejte však výzvu novým NIGHTWISH. Tohle je především pocta starým hard rockovým klasikům. To už ostatně bylo patrné z „Kashmirovského“ singlu „Left on Mars“.
Vložit diskusní příspěvek