INSCRIBED - Upon the Twisted Throne
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Švédská destrukce v podání HUMANITY’S LAST BREATH míří na pražské Rock Café! Technická preciznost, brutální sound a nekončící tlak, který vás rozemele na atomy. Doplní je progresivní projekty VILDHJARTA a KARMANJAKAH a deathocoroví ENTERPRISE EARTH. Pro fanoušky moderního extrému nutnost!
HUMANITY’S LAST BREATH pod taktovkou Bustera Odeholma v podstatě redefinují pojem „apokalyptický zvuk“. Jejich moderní deathcore, pro který se vžil termín thall, stojí na extrémně podladěných kytarách, disonancích a nekompromisní produkci, která zní jako kolaps vesmíru v přímém přenosu. Od vydání milníku Välde až po aktuální desku Ashen kapela posouvá hranice brutality, kde nejde jen o rychlost, ale o totální sonickou váhu a atmosféru absolutního zmaru.
Když se řekne thall, další asociací je VILDHJARTA. Švédští vizionáři, kteří tento žánr před lety pomáhali stvořit, se do Prahy vracejí s materiálem z dvojalba måsstaden under vatten. Jejich hudba je labyrintem polyrytmů, ambientních ploch a náhlých zvratů, které popírají standardní struktury skladeb. Je to matematicky přesný chaos, který vyžaduje plnou pozornost a v živém provedení funguje jako hloubková masáž vnitřních orgánů. Za zmínku stojí, že nekompromisní rytmice kapely vládne Buster Odeholm, zakladatel HUMANITY’S LAST BREATH.
Američtí ENTERPRISE EARTH patří k nejpilnějším entitám současné deathcorové scény. Od čisté brutality se na posledních deskách The Chosen a Death: An Anthology posunuli k technickému death metalu s progresivními prvky a thrashovou energií. Jejich sety jsou pověstné dynamikou a schopností proplétat drtivé breakdowny s vytříbenými melodickými sóly, čímž dodávají celému večeru žánrovou pestrost.
Line-up uzavírají KARMANJAKAH, kteří do celkového hřmotu vnášejí více světla a melodie. Jejich pojetí progresivního metalu sází na čistší vokály a silnou atmosféru, aniž by však slevovalo z rytmické komplexnosti. Jsou ideálním kontrastem k temnotě headlinerů, nabízející sofistikované pasáže připomínající to nejlepší z moderní djentové školy, která se nebojí emocí ani technického exhibicionismu.
Obscure vstupenky: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/1030`
Dále pak ticketmaster a goout.
FB event: HUMANITY’S LAST BREATH, VILDHJARTA, ENTERPRISE EARTH, KARMANJAKAH - Praha | Facebook
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
Atmosférický black metal se stal doménou osamělých frustrovaných mužů, kteří svou nesnesitelnou tíhu bytí zhudebňují v melancholické odnoži původně extrémního žánru. DASKRA je zachmuřený Libanonec, ale vychází z evropských vzorů. Slušná deska.
Největší? Nejlepší? Nejsvětovější? Jasně, ty návraty z Josefova jsou pořád stejné, jak vámi ještě stále hýbe adrenalin. Ale tento ročník, jakože "bez headlinerů", to byla vážně jízda. Jízda s velkým J! Díky pořadatelům a za rok to čekám ještě o level výš!
Spojení dark metalu s progresí je celkem zajímavý model. V případě koncepčního alba Italů INNER VITRIOL je to hodně o vláčné melodice, přirozeně plynoucích strukturách a melancholii. Hostující Geoff Tate a Andy Kuntz jako bonus.
Dystopický sci-fi příběh zaslouží náležitě košaté a žánrově pestré zpracování, tak to zřejmě cítí Britové REDSHIFT. Jejich brilantní progmetal tak čerpá z mnoha zdrojů a výsledkem je propracovaný koncept plný hudební barevnosti.
Jestli to, co RUNNING WILD předvedli na svém druhém úplně posledním koncertu letos na W:O:A, měl být fakt poslední koncert kapely všech dob, tak je snad dobře, že živě končí, protože takovou neúctu k fanouškům a vlastnímu repertoáru aby člověk pohledal.
Byl to příměr, kterým jsem kdysi komentoval padák pro Vlastu Henycha z TÖRR: jako kdyby KING vyhodil z kapely DIAMONDa. Nedávno však na základě reálných událostí zhořkl tak, až mám strach, jestli ještě vůbec někdy z dílny Krále vzejde něco kloudného.





