Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bardi severného folk metalu Ensiferum vyrážajú na zimnú výpravu po Európe – a zastavia sa aj v Košiciach! Na pomoc si prizvali nemecké power metalové ikony Freedom Call a rakúskych symfonikov Dragony. Vychutnajte si večer plný severskej mytológie a fantasy príbehov v podaní troch majstrovských rozprávačov!
Ensiferum patria medzi najvýraznejších predstaviteľov folk metalu, žánru, ktorý kombinuje hutné metalové riffy s melódiami inšpirovanými tradičnou ľudovou hudbou. Ich tvorba stojí na mohutných gitarových stenách, chytľavých melódických linkách a orchestrálnych aranžmánoch, ktoré sú často doplnené zborovými hlasmi a akustickými nástrojmi. Vďaka tomu dokáže kapela vytvárať epickú atmosféru pripomínajúcu dávne hrdinské príbehy a legendy, pričom drsný growl sa strieda s čistými vokálmi a navodzuje kontrast medzi tvrdosťou metalu a hymnickou vznešenosťou folklóru.
Korene Ensiferum siahajú do roku 1995, keď skupinu založil gitarista Markus Toivonen v Helsinkách. Už od prvých demo nahrávok sa kapela profilovala ako výrazný zástupca severnej metalovej scény. Debutové album Ensiferum z roku 2001 si okamžite získalo pozornosť vďaka kombinácii melodického death metalu a folkových vplyvov, čím položilo základ pre charakteristický zvuk kapely. Počas rokov sa zostava niekoľkokrát obmenila, ale Toivonen zostal hnacou silou skupiny a strážcom jej pôvodnej vízie.
Nemeckí power metalisti Freedom Call si od svojho vzniku v roku 1998 vybudovali povesť jedného z najoptimistickejších a najmelodickejších zoskupení na scéne. Ich tvorba sa vyznačuje rýchlymi tempami, hymnickými refrénmi a pozitívnou atmosférou, vďaka čomu si vyslúžili označenie „happy metal“. Kapela vedená spevákom a gitaristom Chrisom Bayom dokáže spojiť epické orchestrálne prvky s chytľavými melódiami a prináša koncerty plné energie a nadšenia, ktoré zaručene zdvihnú náladu publiku.
Viedenskí Dragony kážu power metal od svojho založenia v roku 2007. Získali si fanúšikov vďaka epickým melódiám, fantastickým témam a energickému koncertnému prejavu. Ich hudba stojí na rýchlych gitarových riffoch, mohutných klávesových aranžmánoch a silných refrénoch, ktoré pripomínajú soundtrack k hrdinským fantasy príbehom. V textoch sa Dragony často inšpirujú legendami, mytológiou aj popkultúrnymi odkazmi, čím vytvárajú charakteristický svet, kde sa prelína metalová tvrdosť s hravou nadsázkou.
Je jako soundtrack k seriálu LOVE, DEATH & ROBOTS. Masivní, drásající kulisa k dystopickému konci světa, zrodu temné hmoty i destruktivním myšlenkám lidské mysli. HLB však v minulosti nabídli zajímavější věci, tak uvidíme, zda obhájí, nebo sestoupí.
Na label Transcending Obscurity je spolehnutí, debut téhle americké skupiny je po všech stránkách dotažené dílo usazené v techničtější deathové poloze. Sice tradiční a nijak objevné postupy, ale šlape to na výbornou.
Tihle Australané mastí prvotřídní metalcore, i když než typický metalcore je to spíše důrazný štěkavý hardcore plný metalového aroma. Místy silné deathmetalové tendence, takže je to drsnější a na melodické vokály se tu nehraje.
Dostatečně brutální progresivní death, ve kterém se ale prosazují i typické severské melodie a atmosférické vlivy. Dominuje však živelná neurvalost. Tihle Finové ví jak mixovat technické finesy a moderní přístup s klasickou žánrovou šablonou.
Až z daleké Chile k nám doléhá starý dobrý old school DM. Tentokrát nečekejte kdovíjaký "cavernous" extrém, spíše devadesátkovou, decentně odlehčenou kolekci. Když se k tomu přidá pověstná jihoamerická divokost, vznikne poměrně solidní žánrová deska.
Mr. Meilenwald je zpět a tentokrát se dostal poprvé pod hodinu. Originální atmo black/doom metal s deathmetalovými črty a meditativně-rituálním podtextem ani tentokrát nepodlézá hodně vysoko položenou laťku. Zejména „Day Of The Poacher“ je úžasná skladba.
Zajímavý tah. WOE nastoupili (ano, Chris Grigg opět přibral spoluhráče) do studia, kde v live módu téměř bez úprav znovu nahráli předchozí kolekci „Legacies Of Frailty“. Nová verze je agresivnější a neučesaná. Něco mezi koncertem a studiovou nahrávkou.