Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Norská hudební laboratoř Leprous se po povedeném koncertě na letošním Brutal Assaultu rychle vrací do ČR! 9. února ovládne pražský klub Roxy kombinace progresivního metalu, art rocku a elektroniky. Pro fanoušky propracované kytarové hudby povinnost!
Leprous vznikli v roce 2001 v norském Notoddenu a původně fungovali jako doprovodná kapela Ihsahna (ex-Emperor), což jim otevřelo dveře k širšímu publiku. Vlastní cestu si začali razit debutovým albem Tall Poppy Syndrome (2009), které ukázalo jejich schopnost spojit progresivní metalovou techniku s melodickou citlivostí. Od té doby se kapela postupně profilovala jako jedna z nejvýraznějších formací moderní prog scény.
Jejich tvorba prošla výrazným vývojem – od hutnějších, metalovějších začátků k mnohem otevřenějším a emotivnějším polohám. Alba jako Coal (2013) nebo The Congregation (2015) staví na kontrastu temných, napjatých atmosfér a výrazného vokálu Einara Solberga. Pozdější desky, zejména Malina (2017) či Pitfalls (2019), pak ukazují silný posun směrem k art rocku a elektronice.
Hudba Leprous se vyznačuje originální rytmikou, využíváním kontrastů a důrazem na vokální linky, které se často stávají hlavním nositelem emocí. Výrazná je také vizuální a pódiová prezentace – jejich živá vystoupení jsou precizní, emotivní a často překvapivě intimní. Díky tomu si Leprous vybudovali pověst kapely, která dokáže oslovit nejen fanoušky progresivního metalu, ale i širší publikum, hledající hudbu na hranici mezi technickou propracovaností a niterným prožitkem.
Obscure vstupenky: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/959
FB event: LEPROUS - Praha | Facebook
Je jako soundtrack k seriálu LOVE, DEATH & ROBOTS. Masivní, drásající kulisa k dystopickému konci světa, zrodu temné hmoty i destruktivním myšlenkám lidské mysli. HLB však v minulosti nabídli zajímavější věci, tak uvidíme, zda obhájí, nebo sestoupí.
Na label Transcending Obscurity je spolehnutí, debut téhle americké skupiny je po všech stránkách dotažené dílo usazené v techničtější deathové poloze. Sice tradiční a nijak objevné postupy, ale šlape to na výbornou.
Tihle Australané mastí prvotřídní metalcore, i když než typický metalcore je to spíše důrazný štěkavý hardcore plný metalového aroma. Místy silné deathmetalové tendence, takže je to drsnější a na melodické vokály se tu nehraje.
Dostatečně brutální progresivní death, ve kterém se ale prosazují i typické severské melodie a atmosférické vlivy. Dominuje však živelná neurvalost. Tihle Finové ví jak mixovat technické finesy a moderní přístup s klasickou žánrovou šablonou.
Až z daleké Chile k nám doléhá starý dobrý old school DM. Tentokrát nečekejte kdovíjaký "cavernous" extrém, spíše devadesátkovou, decentně odlehčenou kolekci. Když se k tomu přidá pověstná jihoamerická divokost, vznikne poměrně solidní žánrová deska.
Mr. Meilenwald je zpět a tentokrát se dostal poprvé pod hodinu. Originální atmo black/doom metal s deathmetalovými črty a meditativně-rituálním podtextem ani tentokrát nepodlézá hodně vysoko položenou laťku. Zejména „Day Of The Poacher“ je úžasná skladba.
Zajímavý tah. WOE nastoupili (ano, Chris Grigg opět přibral spoluhráče) do studia, kde v live módu téměř bez úprav znovu nahráli předchozí kolekci „Legacies Of Frailty“. Nová verze je agresivnější a neučesaná. Něco mezi koncertem a studiovou nahrávkou.
