Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Britská ikona temného metalu Cradle of Filth se v listopadu vrátí do České Republiky, konkrétně do plzeňského klubu Šeříkovka. Pokud máte spojení extrémního metalu, gotické estetiky a teatrální show, tento koncert vás nemůže minout! Jako speciální hosté vystoupí americká metalová legenda Suffocation.
Cradle of Filth datují svoji existence od svého založení v roce 1991 v anglickém Suffolku. V čele s charismatickým frontmanem Dani Filthem se skupina postupně vyprofilovala jako jeden z nejvýraznějších představitelů tzv. symfonického black metalu, i když jejich hudba často překračuje a zahrnuje prvky death metalu, thrash metalu, gothic rocku i klasické hudby. Sami členové kapely se také několikrát ohradili proti jakémukoliv žánrovému zařazení. Texty Cradle of Filth se zabývají tematikou hororu, viktoriánské literatury, erotiky i okultismu, což se odráží jak v jejich albech, tak ve vizuální stránce koncertů.
Kapela debutovala v roce 1994 albem The Principle of Evil Made Flesh, ale větší pozornost na sebe strhla až později deskami jako Dusk and Her Embrace (1996) nebo Cruelty and the Beast (1998), které upevnily jejich pozici na metalové scéně. V průběhu let Cradle of Filth prodělali řadu personálních změn, ale Dani Filth zůstává konstantní silou a autorským pilířem kapely. Díky své schopnosti kombinovat brutální hudbu s melodickými pasážemi, sborovými aranžemi a příběhovým konceptem si kapela získala široké spektrum fanoušků po celém světě. V kapele je také otisknuta silná česká stopa, momentálně tam totiž působí hned dva čeští hudebníci - Martin "Marthus" Škaroupka na bicí a Marek "Ashok" Šmerda na kytaru.
Navzdory kontroverzím, které Cradle of Filth často provázejí – například kvůli provokativnímu merchi či náboženské symbolice – si kapela udržuje status kultovní ikony. Jejich živá vystoupení jsou známá pro silnou vizuální stylizaci, kostýmy, scénické prvky a celkově temnou, gotickou atmosféru. Cradle of Filth tak i po více než třiceti letech existence zůstávají jednou z nejvýraznějších a nejdiskutovanějších kapel extrémního metalu.
O support se postarají legendy amerického death metalu, které není českému publiku třeba sáhodlouze představovat - jedná se totiž o miláčky nejen českého publika Suffocation. Ti v Šeříkovce předvedou své pojetí nekompromisního, technicky precizního a brutálního death metalu se silnou inklinací k surovým breakdownům.
Druhá část „Kostěných písní“ je mnohem komornější, procítěná a intimní, zejména pak její samotný závěr. Poslouchá se dobře, ale skladatelsky to trochu drhne. Mám pocit, že si WALDGEFLÜSTER projektem "Knochengesänge" ukousli příliš velké sousto.
První část ambiciózního projektu „Knochengesänge“ zachycuje WALDGEFLÜSTER v košatých, výpravně-atmo/epických polohách. Dojde i na post-metalové vsuvky a bohaté folkové aranže. Velmi zdařilé dílo s hned několika překrásně vygradovanými skladbami.
Zčistajasna nová deska!? Aspoň takto to vyšlo na Sptf. Na obalu je však malým písmem "Steve Blanco plays music of IT". Aby potvrdil tezi, že metal je novodobá klasická muzika? Bohužel to klavírní preludování se nedá poslouchat. Tedy pozor. Je to strašné.
Vzorec ve složení post-punková nostalgie + punk-rockový odpich opět zafungoval. V muzice HOME FRONT se obě složky krásně prolínají. Možná zde nenajdeme tolik hitovek, jako u předchůdce, ale troufám si tvrdit, že album s dalšími poslechy poroste do krásy.
A zase trochu jinak. Tajemný M. to na nás teď válí s epikou, přitom opět ctí tradice evropského, rozumněj severského black metalu. Na ten zvuk si chvíli budu zvykat, jinak opět velmi slušná práce s atmosférou, tempem a aranžmá. Fešná blacková skládanka!
Ubrali na pompě, přidali na výrazu. Zprvu se může zdát, že se Ukrajinci vrací k hrubosti svého debutu. Prvotřídní BDM smršť ale ve druhé polovině alba vystřídá překvapivě pestrá introspekce a křehkost, jakou bych nečekal. O to lepší a silnější album.
Dekadentní a přitom hodně emotivní spojení post-punku, noiserocku a jazzrocku s klavírem a trubkou. Zhmotnělá bestie podzimní depky. Místy připomíná náladovější a atmoferičtější PROTOMARTYR. Skvělá deska na toto období.