Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Katatonia, jedna z nejvýraznějších a nejrespektovanějších formací na poli melancholického metalu, se vrací do Prahy v rámci svého nadcházejícího evropského turné. Od svých death/doom metalových začátků v 90. letech prošla tato kapela pozoruhodným hudebním vývojem, který ji přivedl k jedinečnému zvuku mísícímu progresivní rock, doom, post-metal a alternativní prvky. Jejich skladby jsou pečlivě vystavěné hudební krajiny plné emocí, kontrastů a hlubokých textů, které reflektují existenciální témata a introspektivní úvahy. Po triumfálním úspěchu alba "Sky Void of Stars (2023)", které si podmanilo kritiky i fanoušky a ovládlo evropské hudební žebříčky, se kapela vydává na další velkolepé turné.
Večer doplní dvě kapely, které představují odlišné, ale přesto dokonale kompatibilní hudební přístupy. Švédská kapela Evergrey patří mezi klíčové představitele progresivního metalu a od svého vzniku v roce 1995 vydala čtrnáct studiových alb. Jejich tvorba je charakteristická hutnou atmosférou, emotivním vokálním projevem Toma S. Englunda a komplexními, vrstevnatými aranžemi. A Italsko-americký projekt Klogr spojuje alternativní metal s progresivními a post-grungeovými prvky. Hudba kapely je silně ovlivněná moderním alternativním rockem, ale zároveň si zachovává temnou a introspektivní atmosféru.
Druhá část „Kostěných písní“ je mnohem komornější, procítěná a intimní, zejména pak její samotný závěr. Poslouchá se dobře, ale skladatelsky to trochu drhne. Mám pocit, že si WALDGEFLÜSTER projektem "Knochengesänge" ukousli příliš velké sousto.
První část ambiciózního projektu „Knochengesänge“ zachycuje WALDGEFLÜSTER v košatých, výpravně-atmo/epických polohách. Dojde i na post-metalové vsuvky a bohaté folkové aranže. Velmi zdařilé dílo s hned několika překrásně vygradovanými skladbami.
Zčistajasna nová deska!? Aspoň takto to vyšlo na Sptf. Na obalu je však malým písmem "Steve Blanco plays music of IT". Aby potvrdil tezi, že metal je novodobá klasická muzika? Bohužel to klavírní preludování se nedá poslouchat. Tedy pozor. Je to strašné.
Vzorec ve složení post-punková nostalgie + punk-rockový odpich opět zafungoval. V muzice HOME FRONT se obě složky krásně prolínají. Možná zde nenajdeme tolik hitovek, jako u předchůdce, ale troufám si tvrdit, že album s dalšími poslechy poroste do krásy.
A zase trochu jinak. Tajemný M. to na nás teď válí s epikou, přitom opět ctí tradice evropského, rozumněj severského black metalu. Na ten zvuk si chvíli budu zvykat, jinak opět velmi slušná práce s atmosférou, tempem a aranžmá. Fešná blacková skládanka!
Ubrali na pompě, přidali na výrazu. Zprvu se může zdát, že se Ukrajinci vrací k hrubosti svého debutu. Prvotřídní BDM smršť ale ve druhé polovině alba vystřídá překvapivě pestrá introspekce a křehkost, jakou bych nečekal. O to lepší a silnější album.
Dekadentní a přitom hodně emotivní spojení post-punku, noiserocku a jazzrocku s klavírem a trubkou. Zhmotnělá bestie podzimní depky. Místy připomíná náladovější a atmoferičtější PROTOMARTYR. Skvělá deska na toto období.