Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mechanizovaná jednotka Fear Factory táhne na Bratislavu! Tyto americké ikony stály u zrodu industrial metalu tak, jak jej známe dnes, a jejich tvorba je definována nekompromisním zvukem, dystopickými texty, agresivními riffy a bezchybnou rytmikou. Fear Factory vznikli v roce 1989, dá se tedy říct, že s pár přestávkami diktují svoji vizi stojového metalu přes 30 let!
Se zásadními alby jako Demanufacture, Obsolete nebo Mechanize si Fear Factory získali celosvětové uznání a věrnou fanouškovskou základnu. Jejich texty často zkoumají témata technologie, dystopie, lidské identity a odporu proti systému - což z jejich tvorby dělá nejen energickou, ale i myšlenkově hlubokou záležitost.
I když se hudba Fear Factory v průběhu let hodně vyvíjela, jádro zůstává stále stejné - tvrdý zvuk, přesná rytmika, melodické refrény a temná atmosféra. Připravte se na nápor zvuku, který vás přenese do světa budoucnosti, kde se lidé mění ve stroje!
Melodie umí Španělé složit pěkné, to se musí nechat. Jinak je jejich druhé album, vydané v poměrně rychlém sledu od prvotiny, kolekcí příjemného heavy metalu plně oddaného zvuku 80. let. Deska šlape velmi slušně, byť ke konci už trošku na setrvačník.
Mistři melancholické hudby se ani tentokrát nedokáží či nechtějí vydat mimo svou komfortní zónu. Není to kolekce špatných písní, ale jsou to stále tytéž variace na čtvrt století staré téma. Dejme tomu z úcty ze starým nahrávkám ještě pár poslechů.
Skupin s názvem THRONE je samozřejmě více. Zde se jedná o Italskou partu, která to valí v hutném sludge doomovém stylu a je to po všech stránkách správně surová a devastační masa hudby. A jelikož nechybí ani pěkně temná atmosféra, tak mi to dost chutná.
Počúvať tento koncert takmer tridsať rokov po kultovej epizóde Simpsonovcov je úplne sureálne. A zároveň zábavné počúvanie s mohutnými interakciami publika, živými bicimi ako aj celkovým dôstojným vyznením nových aranžmánov.
Tahle kvílivá poloha PARADISE LOST se poslouchá moc dobře. Vyvolávání zašlých, krásných obrázků, co každý pořádný metalista nosí hluboko v srdci, funguje na novém singlu dokonale, čili nezbývá, než obligátně doufat, že takové bude i celé nové album.
Druhý singl a zároveň titulní píseň sedmé studiovky BATTLE BEAST naznačuje, že králové diskotékového metalu zacházejí ještě dál, až někam k osmdesátkovému popu... Dá se to ještě kombinovat? Tahle skladba kupodivu říká, že vlastně ano...
Debut OSSUARY je plíživá OSDM deska s poměrně neotesanými hranami. Pozitivně hodnotím ponurou atmosféru i zohavené vokály květinky Isabell Plunkett. Naopak bych zlepšil práci s tempem, „Abhorrent Worship“ by určitě prospělo občas zařadit alespoň čtyřku.