Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Americká metalová parta STATIC-X prosazuje agresivní směs thrash metalu s industriálními podtóny a techno pulsem. Na konci devadesátých let se objevili se svým průlomovým debutem, kultovní klasikou Wisconsin Death Trip z roku 1998, a stali se hvězdou ve světě těžké hudby, jejíž image podpořil frontman Wayne Static svými charakteristickými vlasy a hlasovým projevem. Staticův odchod v roce 2014 skupinu zastavil. Na přelomu desetiletí se však původní sestava s pomocí dříve nahraných vokálů a skladeb ve velkém vrátila a v roce 2020 vydala album Project Regeneration, Vol. 1 a v roce 2024 jeho pokračování Vol. 2.
Jako speciální host dorazí Dope , industrial metal/nu-metalová kapela, která vznikla v roce 1997 a okamžitě prorazila na newyorské klubové scéně. V roce 2023 vydali album „Blood Money Part Zer0“, dlouho očekávaný prequel k "Blood Money Part One".
Obscure vstupenky: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/854
Dále pak ticketportal: https://www.ticketportal.sk/event/STATIC-X-DOPE
FB event: STATIC-X, DOPE - Košice | Facebook
Comeback roku? Každopádně jeden z nejemotivnějších. LVMEN se vrací se známou bouřlivou intenzitou a tlakem. Vláčilovské samply jsou působivější než kdy dřív, energie nezaměnitelně usměrněná. Nejde o žádný dovětek, ale další klenot jejich tvorby.
Vokál Emmy Näslund mi místy hodně příjemně evokuje BJÖRK. A v kombinaci s hutným stonermetalovým spodkem je to sakra výživné. K tomu trošku té progrese a hravosti a máme tu EP, které skvěle navazuje na výborné album "Myriad".
Noví ALESTORM se moc nepovedli, již podruhé za sebou. Melodická invence dochází, případně ji ředí GLORYHAMMER, a tak osmá řadovka nabízí jen 2 solidní skladby ("The Storm" vede!) a tradiční megaopus, co nepotěší ani okatou morriconeovskou citací. Ach jo.
30 let kapely LVMEN slaví novým albem. Lehce pozměněná sestava nemění nic na rukopisu kapely. Opět: Je to tam! Jako vždy temná sytá apokalypsa nově s několika paprsky naděje.
Američané jedou barevnou sérii (obalů alb), své třetí album obarvili na červeno a možná se snaží energii a vášeň této barvy přenést i do svého díla. Daří se to ale tak napůl, jako by jejich blackem načichlý heavy metal často ztrácel šťávu.
Tak tohle dílo jsem nepochopil, nebo lépe řečeno nedokázal vstřebat. Pro mě nuda a zmar. Už delší dobu je jasné, že Steven si hudbu prostě dělá hlavně pro sebe, my posluchači holt máme někdy smůlu.
Nenápadní matadoři nové vlny nové vlny britského HM si jsou s dalším albem pro V jako vítězství. Zatím nezaváhali ani jednou a novinka je opět vkusná, načechraná, konejšivě melodická a zpěvná. Určitě ne jejich vrchol, ale na vavříny to stačí!
