Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
LILIAC je pětičlenná hard rocková kapela z Los Angeles složená ze sourozenců Melody, Samuela, Abigail, Ethana a JusGna. Pod vedením svého otce, manažera a producenta Papa Liliaca, začali jako pouliční umělci na Santa Monica Pier. Proslavili se virálními covery klasických rockových a metalových hitů, což je katapultovalo až do soutěží The World’s Best a America’s Got Talent. V roce 2019 vydali debutové album Chain of Thorns a pódium sdíleli s legendami jako Kiss, Queensrÿche či Stryper. Chraplavý zpěv, chytlavé texty, poctivá kytarová sóla, klávesy i hutná basa přinášejí známý, ale neotřelý pohled na klasický hard rock a dokazují, že rock n’ roll není mrtvý.
Obscure vstupenky: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/843
Dále pak ticketmaster a goout: https://goout.net/cs/liliac/szvxjqx/
FB event: LILIAC - Praha | Facebook
Comeback roku? Každopádně jeden z nejemotivnějších. LVMEN se vrací se známou bouřlivou intenzitou a tlakem. Vláčilovské samply jsou působivější než kdy dřív, energie nezaměnitelně usměrněná. Nejde o žádný dovětek, ale další klenot jejich tvorby.
Vokál Emmy Näslund mi místy hodně příjemně evokuje BJÖRK. A v kombinaci s hutným stonermetalovým spodkem je to sakra výživné. K tomu trošku té progrese a hravosti a máme tu EP, které skvěle navazuje na výborné album "Myriad".
Noví ALESTORM se moc nepovedli, již podruhé za sebou. Melodická invence dochází, případně ji ředí GLORYHAMMER, a tak osmá řadovka nabízí jen 2 solidní skladby ("The Storm" vede!) a tradiční megaopus, co nepotěší ani okatou morriconeovskou citací. Ach jo.
30 let kapely LVMEN slaví novým albem. Lehce pozměněná sestava nemění nic na rukopisu kapely. Opět: Je to tam! Jako vždy temná sytá apokalypsa nově s několika paprsky naděje.
Američané jedou barevnou sérii (obalů alb), své třetí album obarvili na červeno a možná se snaží energii a vášeň této barvy přenést i do svého díla. Daří se to ale tak napůl, jako by jejich blackem načichlý heavy metal často ztrácel šťávu.
Tak tohle dílo jsem nepochopil, nebo lépe řečeno nedokázal vstřebat. Pro mě nuda a zmar. Už delší dobu je jasné, že Steven si hudbu prostě dělá hlavně pro sebe, my posluchači holt máme někdy smůlu.
Nenápadní matadoři nové vlny nové vlny britského HM si jsou s dalším albem pro V jako vítězství. Zatím nezaváhali ani jednou a novinka je opět vkusná, načechraná, konejšivě melodická a zpěvná. Určitě ne jejich vrchol, ale na vavříny to stačí!