Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pětice LADY BEAST z pensylvánského Pittsburghu představuje ortodoxní větev nové vlny old school heavy metalu. Ani její páté studiové album neřeší takové nepodstatnosti jako nějaký progres anebo pošilhávání po jiných žánrových teritoriích.
Je listopad roku 1994 a v mém kazeťáčku poprvé zní čerstvé album jistých OBITUARY. „World Demise“ zněl jeho název.
Ač se snažím sebevíce, nedokážu recenzi další řadové desky amerických HIRAX začít jinak, než zkonstatováním...
K mému návratu na strahovskou Sedmičku po několika letech absence zavelela přítomnost amerických NEGATIVE PLANE. O těch nemohu říct...
Rakouská kapela s obdivuhodnou pravidelností již od roku 2012 hrne své nové nahrávky, aniž by přitom nějakým zásadním způsobem podlézala svojí vysokou kvalitativní laťku.
Vystoupení na pátém ročníku festivalu Heavy Metal Thunder bylo zároveň i posledním vystoupením dvoutýdenního evropského turné newyorských TOWER.
Pokud se vám podařilo dostatečně naposlouchat úvodní singl z třetího alba amerických TOWER, tak úvodní minuty jeho poslechu strávíte v důvěrně známé společnosti skladby „Under The Chapel“.
Desku, u které ani po mnohonásobném poslechu nepřestávám být na vážkách. Americké trio svým debutem přivedlo na svět hudební materiál...
Jestliže v souvislosti s novou vlnou tradičního heavy metalu zde často pochvalně píši o španělské scéně, je nutné pozornost zaměřit i do severních krajů...
Nejsem zrovna příznivcem natahování prodlev mezi termínem koncertní akce a následným sepsáním reportu...
No jo, „The Joy Of Motion“ – třetí to album amerického tria ANIMALS AS LEADERS má už krásných 10 let.
Francouzská kapela HANGMAN’S CHAIR je pro mě jedním z těch „pozdně“ objevených interpretů majících za sebou už bohatou minulost.
U kapel, jakou jsou američtí 16 (psáno častěji jako -16-) si můžete být dopředu téměř stoprocentně jisti, s jakým hudebním materiálem každé další album přijde.
Už se asi trochu opakuji, ale nemohu si pomoct. Španělsko je v současnosti jednou z nejagilnějších líhní kapel řadících se do ranku s názvem „new wave of traditional heavy metal“.
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
