Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I různé rockové spolky v roce 2020 vydaly spoustu zajímavé hudby, která stojí za to. Když se přebírám tou spoustou nahrávek, zas a znovu mě překvapuje, kolik toho v minulém roce vzniklo a jak žánrově různé ty kusy jsou. Od uvřískaného rock’n’rollu, přes instrumentálně rozkvetlý grunge až po zadumané indie kytarovky.
Marně si lámu hlavu, jak je možný, že tahle banda tak skvěle vzkřísila devadesátkovou kytarovou školu. DONNIE DARKO jsou pohrobkem někdejšího trendycorového tornáda SHOGUN TOKUGAWA, které před jedenácti lety předskakovalo před METALLICOU. V minulosti divoká omladina nyní produkuje usedlejší rockovou hudbu, notně řízlou grungem ve své vrcholné formě. Dává si ale záležet na písničkovosti, košatých aranžích a velmi vyrovnaných hudebních výkonech. Pokud tu zase někdy budeme mít PEARL JAM nebo FOO FIGHTERS, tak nebude lepší indie kytarovky, která by s nimi mohla sdílet scénu.
https://donniedarkoband.bandcamp.com/
Kluci odvedle ze zkušebny s novým EP. Uvědomělá kapela. Jsou tam zastlaný skoro furt a z jejich dveří se často ozývají dost divný zvuky. Zubatý kytary a ještě zubatější klávesy. A možná nejzubatější vřískálista. Hrozně protivnej hlas. Budete to milovat. Za tu dobu, co existují si HENTAI vytvořili vlastní žánr, který zní jakoby PRAŽSKÝ VÝBĚR narazil do THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Pod slupkou maškarády bije celkem sofistikovaný instrumentální stroj. Aktuální EP jen potvrzuje formu a pozici. Takže si to shrneme. O tom, jaká je nejlepší rock’n’rollová kapela u nás, můžeme vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit. Ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat!
https://bandzone.cz/hentaicorp
Čtěte také: Stručný průvodce kvalitní domácí hudbou 2020 - kapitola 1 - Motorové pily, brusky a čepele
K téhle kapele je taková historka. Když si zakládající členové Petr a Honza poprvé odpovídali na inzerát, měla být HISSING FAUNA něco ve stylu THE MARS VOLTA, THE ALBATROS a LOCUST. Nakonec je to něco jako MOTORAMA, SMASHING PUMPKINS, THE CURE a možná trochu i JOY DIVISION. To, že se záměr nezdařil, vůbec nevadí. „Youth“ je velmi výraznou nezávislou kytarovou deskou minulého roku. Ležérní, s dávkou nedbalé elegance a lehce přístupná. Přesto ne triviální nebo příliš hladící po srsti.
https://hissingfauna.bandcamp.com/
Nejmladší kádr Stříbrných raket? Vedle OR asi jo. Od posledního alba se toho zas tak moc nezměnilo. Stále se dá říci, že noiserock, ale taky nějaké to devadesátkové emíčko, popina a špetka kytarového punk androšáctví z předroku 89. Písničková špína, co je tak akorát učesaná neučesaná, má kvalitní texty v domácím jazyce a v notách s sebou nese spoustu citu i atmosféry. Dobře to funguje v uších, když špacírujete ztichlým nočním městem uprostřed lockdownu i šumavskou lučinou v době svítání. Co víc po podobné kytarovce chtít?
https://vlnena.bandcamp.com/album/mal-ohn
Česká odpověď na spolky typu THE WHITE STRIPES nebo ROYAL BLOOD – i když ti si dnes už dost pomáhají elektronikou. Tady to stále jede v oldschool kolejích. Důkaz, že plnokrevný úderný rock’n’roll jde i ve dvou lidech. Riffově lehce ohlodané, ale ten lauf má málokterá kapela. Pohrobci mělnické garáže zvané ANYWAY. Tam kde se narazí na stěnu, kterou představují minimalistické prostředky, tam si jde lehce pomoci nějakým tím žestěm nebo klávesou. Všechno ostatní jsou bicí, kytara a zpěv Jiřího a Benjamina.
https://arroganttwins.bandcamp.com/album/lgnd
Čtěte také: Stručný průvodce kvalitní domácí hudbou 2020 - kapitola 2 - Různé perspektivy tvrdých jádrovin
Ryzí žánrovka. Elvis na sedlčanský způsob. To není invektiva, ale konstatování faktu. V podstatě vykradači hrobek, ale dělaj to se srdíčkem a grácií, takže se to dá odpustit. Vydali vinyl a u fajnšmekrů z Best Czech Vinyl Disk 2020 to skončilo bez jediného bodu. Takže úplně na dně! Takhle má vypadat podpora mladým kapelám? Berry? Navíc těm, co maj na obalu nejvíc black metalový zvíře? A ze Sedlčan? Všichni v redakci máme pro Sedlčany speciální místo v srdci a pro medvídka Pandu také. Čekej Rockabilly. Nic nového pod sluncem, prostě písničky, co padnou přesně do předem vytyčený šablony. Ale za mě dobrý, slyšel jsem to opakovaně.
https://bandzone.cz/thebeautifuls/album/95876-golden-cut.html
Pejsek s kočičkou pek... tedy, spíše Gabriele Gramaglia pekl dort. "A co do něj přidal?" Drtivé OSDM riffy, technický death metal, výrazné melodie, obrovskou porci atmosféry a kromě hlubokého growlu občas i čistý zpěv. "No a nebude nám z toho blbě?" Ne.
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Velmi solidní album, jak se to snad od arizonských veteránů už tak nějak dá i očekávat. Power s thrashem si na něm intenzivně a přátelsky ve známých pózách potřásají rukama a místy je to skutečně intenzivní, zejména tedy v první půli celé nahrávky.
Nová americká skupina poskládaná ze zkušených hudebníků na svém debutu hezky kombinuje svižný progresivní death s trochou té blackové černoty, notnou dávkou melodiky, chmurné atmosféry i nějaké té lehčí hitovosti. Šlape to po čertech dobře.
Už tady byly různé pokusy (i velmi úspěšné) propojit death metal s jinými žánry, ale nevzpomínám si, že by někdo až takto mohutně zfůzoval smrtící kov se sedmdesátkovým art rockem. Deska, která chce svůj čas a deska, o které se bude hodně mluvit.
Redakčný Schrödingerov paradox. Ak je Manatar sklamaný, môže to byť dobré. Rudi chváli - treba byť opatrný. Mari nehlási album roka. Fajn, že Aaron skúsil projekt mimo MDB – doposiaľ premárnená príležitosť. Výsledok ako tvrdší „One Second“ neurazí.
Další emoční zkrachovalec, co tíhu světa ventiluje skrze black metalový one-man projekt. Rockový základ, na který je nabaleno blackové vřeštění. Depresivní, chvílemi podivné, ale zajímavé. Jde o poněkud garážovou nahrávku, ale ty emoce jsou autentické.
