Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pátý díl bude o depresi, zmaru a temnotě. Desek není mnoho, ale o to jsou hutnější a výživnější. Za poslední rok sbírka nejlepší hřbitovní i záhrobní tématiky, rámovaná černokovem, funeral doomem, post metalem a H. P. Lovecraftem.
QUERCUS - Vereferum
Morbivod mě vždycky míjel. I když oba žijeme po téměř stejnou dobu ve stejném městě, jeho tvorba se mi vždy obloukem vyhýbala. QUERCUS jsou výjimkou. Pro mě jednoznačně to nejlepší, co jsem kdy z jeho produkce slyšel. Funerální doom, kterému dominují varhany, mě neustále svojí náladou hází do hororové pohádky Panna a netvor od mistra Juraje Herze. Monumentální masiv z katedrály a plačící záhrobní kytary. Sedmá nahrávka QUERCUS je zdaleka nejdál z celé diskografie jak po stránce hudební, zvukové i vizuální. Všechno zapadlo tam, kam má.
HNUS UMÍRAJÍCÍ - Hnus Umírající
Pohrobek mrkvového Satana, zvaného !ÚL.. Kdo zná minulost, nebude překvapen. Blackmetalová řemeslná poctivost, české texty, důraz na čitelné melodické linky a povětšinou střední tempa. Pekelná pětka dokáže i po odchodu Zubucha držet srozumitelnost a poetičnost v textech balených do infernálního skřehotáku a stejně tak atmosféru. Nádavkem je tu stále několik důležitých míst, ke kterým se budete rádi vracet.
DROM/BLUES FOR THE REDSUN - Fullmoon Alchemy Narcotic Session
DROM se rozhodli udělat skoro dvacetiminutovou litanii se zvukem, který lze označit za to nejvzdušnější, co jsem z jejich útrob slyšel. Na žádné jiné jejich desce nezní liberecké bažiny tak vodnatě. Zvukové odtučnění ale neznamená, že tu DROM nedokáží pracovat s osudovostí a tíživostí, ba naopak. Atmosféra úplňkové půlnoci nikdy neměla lepší zvukovou kulisu. BLUES FOR THE REDSUN tu jsou ve své klasické poloze. Šestnáctiminutový riffový válec ohlodaný na kost. Hudební úmor, infikovaný prašivinou.
POSTCARDS FROM ARKHAM – Øakvyl
Deska, na které se z Frodysova one man projektu stala plnohodnotná kapela s regulérními členy. Přísaha na artefakty H. P. Lovecrafta stále trvá a stejně tak určitá stylová neukotvenost, která v sobě integruje black metal, post rock i papundeklové klávesové stěny. „Øakvyl“ rozhodně stojí za zmínku díky cílevědomosti a ambicím, bohužel jim v cestě stojí dvě hlavní překážky. Zvuk a nesoudržnost. I tak tu jednoznačně má tato výjimečná deska své místo.
Čím více "Absolute Everywhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Finský démon po 4 letech zase roztáhl svá křídla a svým hadím pyjem penetroval slunce. Basové a elektro podklady na hranici infrazvuku opět dominují dalšímu hypnotickému a fascinujícímu dílu. Vnořte se do jeho temnoty. Pokud tedy víte, jak na to.
Velmi pěkný metal vzor starší GOJIRA servírují na svém druhém albu kalifornští INTERLOPER. Navíc progrese a snad i energie je o dost více, takže věřím, že prvotní nadšení vydrží.
U HAMMERFALL je dnes tou nejdůležitější otázkou, jak moc se na každém dalším albu budou opakovat a jak moc do toho vloží srdce. A tak je tu po chvalitebném "Hammer Of Down" i celkém dobré "Avenge The Fallen", ty 3 - 4 zvučné skladby tomu aspoň nasvědčují.
Prvý singel z blížiaceho sa nového albumu bratislavskej formácie potvrdzuje prechod ich značkového "black metalu s ľudskou tvárou" z lesov a dolín Slovenska do urbánneho prostredia. Prehlbovanie spolupráce s Jakubom Tirčom (IONS) im pristane.
Další dánská parta drhnoucí melodickou verzi death metalu skandinávského střihu, nová generace, která navazuje na například na našich stránkách právě zmíněné THORIUM a WITHERING SURFACE. A tahle mladší krev už své krajany jednoznačně překonává.
Kolegové a krajané dánských THORIUM si drhnou své a na rozdíl od zmíněných THORIUM jsou ve své melodické, thrashem i heavy klasikou načichlé a severskou aurou prostoupené deathové poloze doma. Nic převratného, zřejmě hlavně dávka nostalgie pro pamětníky.