Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pátý díl bude o depresi, zmaru a temnotě. Desek není mnoho, ale o to jsou hutnější a výživnější. Za poslední rok sbírka nejlepší hřbitovní i záhrobní tématiky, rámovaná černokovem, funeral doomem, post metalem a H. P. Lovecraftem.
QUERCUS - Vereferum
Morbivod mě vždycky míjel. I když oba žijeme po téměř stejnou dobu ve stejném městě, jeho tvorba se mi vždy obloukem vyhýbala. QUERCUS jsou výjimkou. Pro mě jednoznačně to nejlepší, co jsem kdy z jeho produkce slyšel. Funerální doom, kterému dominují varhany, mě neustále svojí náladou hází do hororové pohádky Panna a netvor od mistra Juraje Herze. Monumentální masiv z katedrály a plačící záhrobní kytary. Sedmá nahrávka QUERCUS je zdaleka nejdál z celé diskografie jak po stránce hudební, zvukové i vizuální. Všechno zapadlo tam, kam má.
HNUS UMÍRAJÍCÍ - Hnus Umírající
Pohrobek mrkvového Satana, zvaného !ÚL.. Kdo zná minulost, nebude překvapen. Blackmetalová řemeslná poctivost, české texty, důraz na čitelné melodické linky a povětšinou střední tempa. Pekelná pětka dokáže i po odchodu Zubucha držet srozumitelnost a poetičnost v textech balených do infernálního skřehotáku a stejně tak atmosféru. Nádavkem je tu stále několik důležitých míst, ke kterým se budete rádi vracet.
DROM/BLUES FOR THE REDSUN - Fullmoon Alchemy Narcotic Session
DROM se rozhodli udělat skoro dvacetiminutovou litanii se zvukem, který lze označit za to nejvzdušnější, co jsem z jejich útrob slyšel. Na žádné jiné jejich desce nezní liberecké bažiny tak vodnatě. Zvukové odtučnění ale neznamená, že tu DROM nedokáží pracovat s osudovostí a tíživostí, ba naopak. Atmosféra úplňkové půlnoci nikdy neměla lepší zvukovou kulisu. BLUES FOR THE REDSUN tu jsou ve své klasické poloze. Šestnáctiminutový riffový válec ohlodaný na kost. Hudební úmor, infikovaný prašivinou.
POSTCARDS FROM ARKHAM – Øakvyl
Deska, na které se z Frodysova one man projektu stala plnohodnotná kapela s regulérními členy. Přísaha na artefakty H. P. Lovecrafta stále trvá a stejně tak určitá stylová neukotvenost, která v sobě integruje black metal, post rock i papundeklové klávesové stěny. „Øakvyl“ rozhodně stojí za zmínku díky cílevědomosti a ambicím, bohužel jim v cestě stojí dvě hlavní překážky. Zvuk a nesoudržnost. I tak tu jednoznačně má tato výjimečná deska své místo.
Rozbité ozvěny vesnického folk rocku vpletené do posthardcorové a noise rockové tapiserie, která stojí na pomalých rytmech a ufňukaném vokálním projevu. Znepokojující, intenzivní a emotivní nahrávka, která zaujme nejen originálním spojením stylů.
Bourací kladivo mezi světy hardcoru, noise rocku, rapu a industriálu. Agresivita v jednom kotli se zranitelností. Zloba a nenávist s láskou. Nervózní zvukový dokument života v současné USA.
Někdy je to hodně jednoduché. Nepotřebujete nic složitého, zbytečně vyumělkovaného a progresivního, stačí když to parádně šlape a zbytek už je jen o pocitech. Buď to klapne, nebo ne. V případě Švédů ETERNAL EVIL a alba „Forever Feared“ to u mě klaplo.
Pořád to tam je! A to americká kapela ani nemusí nijak měnit svůj výrazový rejstřík. Matadoři instrumentálního post-rocku názorně ukazují, jak se ani po 2 dekádách na scéně nemusíte potácet v bludném kruhu vlastní vyprázdněnosti. Do té mají sakra daleko!
Islanďané na svém debutu ukazují, jak by se měl dělat stoner metal, aby to nebyla nuda. Takže se nebojí zrychlit a zařadit i veselejší klasicky heavymetalovou notu. Překvapivě svěží a přitom i stylová záležitost.
Tenhle symfonicky pojatý blackened deathcore je plný klišé a Američané to se svou snahou o načančanost až přehání. Přitom je to škoda, protože skladby mají správně brutální základ, jen to chtělo ukočírovat tu omáčku okolo.
Tohle je naprostá pecka! Vezměte ty nejatraktivnější ingredience grindcoru, zabalte je do parádního zvuku, protřepejte a vyjde vám worship ROTTEN SOUND, MAGRUDERGRIND i DISCORDANCE AXIS. Svěží, nasypaný grindcore/powerviolence vichr!