HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tomuto sa povie trefa do čierneho. Ďuro Haríň pri bádaní v deathmetalových či grindcoreových končinách nezvykne siahať vedľa, THE BASTARD WITHIN sú však extra úlovok aj na jeho pomery. V súčasnosti taliansko-švajčiarsko-americká štvorica funguje od roku 2015 a jedinou jej nahrávkou je tento album zo septembra minulého roka. Je to však vstup na scénu, aký nie je úplným pravidlom. Verím, že im nasadenie a kvalita vydržia aj do budúcnosti a že si všetku muníciu nevystrieľali už teraz. Chýbal mi takýto kvalitný a brutálny, priamočiary grind core s hutným, hlbokým zdrvujúcim znením. V grinde niekedy hudbu zráža príliš plochý, šuštiaci a punkový zvuk, ktorý uberá na výbušnosti a je to škoda.
CN Sid (vokály), Gianluca Sulpizio (gitary), Davide Stura (basgitara) a Kevin Talley (bicie) si na toto dali pozor a tak tu máme dvadsaťdva parádnych grindových výpraskov. V podstate bez nejakých väčších (death)metalových či HC vplyvov, taká „čistá práca“ s výbornými riffmi a chytľavými linkami. TBW hrajú veľmi energicky a agresívne, rozhodne nie primitívne, ich hudba je veľmi dobre prepracovaná, ale stavia na priamočiarosti. Nejaké disharmonické krkolomnosti, pre ktoré mne osobne bandy ako MARUTA či CROWPATH zase až toľko nehovoria, sa tu vyskytnú fakt sporadicky. Toto je grind skôr z rodu NASUM, ROTTEN SOUND alebo PHOBIA, vďaka hlbokému zvuku vyslovene surový a nemilosrdný. Prevaha náklepov, spestrených občasnou vyhrávkou či pasážou vo valivom, zlovestnom tempe. Veľa tu robí dosť dominantný hlboký vokál, ktorému kontruje typický vyšší besniaci rev.
Pokiaľ ide o hlasivky, s tými sa TBW naozaj vybláznili, majú tu veľa hosťovačiek od „celebrít“ ako Trevor (SADIST) či Jason Netherton (MISERY INDEX, ASPHALT GRAVES) a popri nich Yuri Bianchi (ex- technickí deathmetalisti ANY FACE) plus dve fešné dámy, Mara(OCULARIS INFERNUM, Lotyšsko) a Stefania Minervino (SPOILED). Zúriaca ženština je prevažne Mara, dostala priestor v štyroch skladbách, ostatní hostia majú po jednej. Zvuk som už pochválil, hustý, hlboký a výbušný, na jednej strane hukot, na strane druhej počuť, že hudobníci i skladatelia sú tu prvotriedni. Točilo sa v Taliansku, až na bicie, tie sú z Texasu. Všetci vieme, čo za kolos extrémneho metalového bubnovania je Kevin Talley. Pre kapelu je záchranou a veľkým plusom aspoň štúdiovo. Naživo hranie s TBW stíhať nebude. Prajem im šťastie na kompetentného tlčmajstra, aby konečne mohli koncertovať, potom budú ozdobou každého extrémneho festivalu.
P.S. Začnite sa konečne tí, čo máte hudobnícke ambície, učiť hrať na bubny a neflákať to. Rozumiem tomu, že súprava je veľké teľa a kto to má furt vláčiť, ale kvalitný bubeník vyváži tucet priemerných gitaristov.
Elitná grindová paľba, v rámci žánru sa stále dajú nájsť kvalitné nové nahrávky, táto mi urobila obzvlášť veľkú radosť.
8,5 / 10
CN Sid
- vokály
Gianluca Sulpizio
- gitary
Davide Stura
- basgitara
Kevin Talley
- bicie
1. Dead End
2. Loser Division
3. I Don't Give a Fuck
4. Formless Mass
5. This Is a Fact
6. The Solution
7. Varosha
8. Worthless Existence
9. (Anti) Social Network
10. Cui Prodest
11. Thinks
12. Better Dead than Friends
13. Aware of Slavery
14. Boredom
15. Shaman 3.0
16. Irrational Mania
17. Money for Rotting
18. Mankind
19. Pay
20. Affective Deficiency
21. If
22. Reset
Better Dead Than Friends (2019)
Vydáno: 2019
Vydavatel: Immortal Souls Productions
Stopáž: 30:34
-bez slovního hodnocení-
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.