Nejdychtivěji konzumovaná seriálová premiéra od uvedení WestWorldu. Pokud se zeptáte znalců na jejich TOP5 komikový sešit, Watchmani tam budou na sto procent. Jedná se o více než jen kreslený příběh. Tohle vám budou lidi tvrdit o mnoha sešitech. Tady je to ale pravda. V osmdesátých létech Alan Moore překreslil svět grafického románu. Vytvořil materiál, který byl nebývale promyšlený a vícevrstevnatý. Měl plastické postavy, na které jsme mohli koukat z mnoha úhlů a vždy do toho zasahovaly právě vaše morální hodnoty.

Alan Moore vytvořil kult. Komiksový svět, který se ničemu nepodobal. Svět „superhrdinů“ bez zvláštních schopností, zato se spoustou zvláštních charakterových vad. Vizuál, který zachovává pravidelné devítipanelové schéma, jenž porušuje jen když je dobrý důvod. Grafické schéma, kde mají barvy hlubší význam. Pokud je mi dobře známo, tak žádné zfilmování Moore nenesl libě. Možná je to způsobeno i tím, že se s DC ostře nepohodl o právech na svoje dílo. Možná to bylo způsobeno tím, že jeho práce je do značné míry nezfilmovatelná. Když se ale jeho dílo vezme se za správný konec, vznikají parádní filmy. Ať už jde o viktoriánský thriller Z PEKLA nebo V JAKO VENDETA.

Seriál výrazně rozšiřuje svět, do kterého byl zasazen film od Zacka Snydera. Tedy, Vietnam je padesátý první stát Ameriky, neboť Ti vyhráli válku prostřednictvím Doctora Manhattana, který je jedinou postavou s výrazně superhrdinskými schopnostmi. Policisté tu nosí žluté šátky přes obličej, aby nikdo neznal jejich totožnost. Policejním útvarům pomáhají speciální agenti v maskách. Stejně jako vývoj obyvatelstva, tak i vývoj techniky tu neodpovídá dnešní době. Alternativní realitu doplňuje i nová teroristická skupina, která se schovává za masku postavy z hlavního románu Alana Moora - Rorschacha.

Ačkoliv se hlavní děj odehrává více jak třicet let po filmu, tak se tu poměrně dost skáče v čase. Poměrně zásadní událostí pro mnoho postav i pro hlavní dějovou zápletku je reálná historická událost, kterou je masakr v Tulse v roce 1921. V roce 1921 bělošské obyvatelstvo vedené a podporované hlavně členy Ku Klux Klanu napadlo Greenwood, přezdívaný také Černošská Wall Street. Odhady obětí sahají až k několika stovkám lidí. Rasismus je jedno z hlavních témat. Při této události se rodí jedna z postav, která je pro celý příběh zásadní.

K samotnému ději budu lehce skoupý na další informace. Seriál často přichází s něčím novým, děj není zprvu lehce odhadnutelný, což to je na něm to nejlepší. Další věcí je to, jak pracuje s historií postav a s časovými skoky. Vše je výtečně načasováno a pozvolna se vám odkrývá zápletka, která sahá hluboko do minulosti. Do děje zasahuje jak 20 let stará historie původních Watchmenů, tak i mnohem starší superhrdinský oddíl Minutemenů, kteří vznikli v třicátých létech. A právě dlouhodobý vývoj postav, které máte možnost sledovat v různých fázích jejich životů, je krom příběhu samotného jeden z nejzajímavějších aspektů seriálu.

Další parádní vlastností je i to, že se vám tu nesnaží vysvětlit úplně vše. Pokud jen shlédnete seriál, bude vám to stačit, jedná se o uzavřený příběh. Vlastně nepotřebujete znát ani film z roku 2009, ani není nutné, abyste četli komiks. Pokud ale tyto věci znát budete, budete některým postavám víc rozumět. Odhalíte detaily, které by vám jinak zůstaly skryty. Již první díly vám srozumitelně vysvětlí, v jakém světě se nacházíte, ale zdaleka vám neodhalí vše. A tak vám v hlavě budou stále hlodat otázky, na které seriál neodpoví.

Zfilmovat dílo Alana Moora je vždy velké sousto. Mnoho komiksových puristů bude tento seriál nenávidět, protože převést grafický román od Moora do filmu „prostě nejde“. Mnohé se ztratí „v překladu“. Tady se s tím ale popasovali se ctí a vznikl výjimečný superhrdinský seriál, který nejde přirovnat k něčemu jinému. S výtečným vizuálem a parádní hudbou od dovjky Trent Raznor a Atticus Ross. Tihle dva, co se týče filmové hudby, rostou každým rokem. Rozhodně dobrá volba do dnešních dnů.