„How constantly we think of You
with hearts and eyes that fill
the love in life we had for you
in death grows stronger still
let the winds of time blow softly
bells toll for all to hear
gone but not forgotten
throughout the passing years“

Text eponymní skladby „Memoriam“, úvodního kusu debutového alba „For The Fallen“ a zároveň velmi sympatického vyznání (takového, jakého je zřejmě schopen jen opravdový deathmetalista) asi nejlépe vystihuje všechno to, co stálo za vznikem téhle staroškolské deathmetalové hydry. Ano, předčasná smrt Martin „Kiddieho“ Kearnse, bubeníka britských BOLT THROWER, jenž skonal v září 2015 ve věku pouhopouhých osmatřiceti let, byla pro celou kapelu tak šokující a jen těžko uvěřitelná, že došla k definitivnímu závěru, podle nějž její další existence už po téhle ztrátě není možná. BOLT THROWER proto skončili a vznikli MEMORIAM, podle jakéhosi rozhovoru se zpěvákem Karlem Willettsem především proto, aby vzdali hold právě „Kiddiemu“, nikoliv aby BOLT THROWER nahradili.

Podobnost MEMORIAM se zmíněnou smrtící legendou je nicméně natolik patrná, že se asi mnozí podobné myšlence neubrání. Krom již zmíněného Karla Willettse navíc kapelu tvoří Scott Fairfax (kytara, BENEDICTION, ex-CEREBRAL FIX), Frank Healy (baskytara, BENEDICTION, ex-NAPALM DEATH a CEREBRAL FIX) a Andrew Whale (ex-BOLT THROWER, kde jej nahradil právě Kearns), tedy všechno pravé osobnosti britské metalové scény, jejichž tvorba měla k té šrapnelářů z Coventry vždy velmi blízko. A kromě toho samozřejmě album „For The Fallen“ zkrátka zní jako z dílny BOLT THROWER.

Ano, slovutní sekerníci Gavin Ward a Barry Thompson sice nejsou přítomni, ovšem to zřejmě není na překážku tomu, aby se MEMORIAM blížili zvuku a náladám BOLT THROWER, obzvlášť když zde chrčí stejné nezaměnitelné hrdlo a jak jsem už předesílal, všichni zúčastnění muzikanti mají vztah k srdci Anglie – hrabství West Midlands a jeho metalové subkultuře.

Ze všech popsaných důvodů je pak necelá třičtvrtěhodinka „For The Fallen“ velmi solidním kouskem staroškolského kovu smrti, plného riffového burácení a tradičních rytmů, jejichž odsekávání se člověku přímo zaryje pod kůži. MEMORIAM znějí, jako kdyby se jedna z kovových soch lva na trafalgarském náměstí v Londýně odpoutala od svého podstavce a pomalu a majestátně se začala procházet anglickou metropolí, se vším tím kolosálním efektem, který by to jistě vyvolalo a doprovázelo. Obzvláště zřetelné je to pak v „Reduced To Zero“ a „Resistance“, zkušeně stavěných, spíše střednětempých kouscích, čerpajících ze znamenitého kytarového leitmotivu, v „Corrupted System“ a „Surrounded (By Death)“ coby skladbách hudebně stejně uhrančivých jako jejich jednoduše deprimující texty, anebo v závěrečném epicky rozmáchlém kusu „Last Words“, znovu jednoznačně inspirovaném a těžícím z toho nejlepšího (textovou stránku věci nevyjímaje), co jen lze nalézt v odkazu kapely, jež se slyšitelně stala předobrazem MEMORIAM.

Netroufám si tvrdit, jak by asi znělo další album BOLT THROWER, kdyby po již dvanáct let starém zápisu „Those Once Loyal“ stihli před svým rozpadem ještě vůbec nějaké vydat, ale jisté je, že pokud by znělo jako „For The Fallen“, nebylo by to ani trochu špatné.