Muž, který zpíval u IRON MAIDEN. Existují pouze tři lidé, kteří se takto mohou titulovat. Paul Di´Anno, Bruce Dickinson a Blaze Bayley. A zatímco první z jmenovaných už jen utápí svoji někdejší slávu ve směšných revivalových pokusech, jež prokládá kriminálními výstřelky, a druhý z nich se oprávněně hřeje na výsluní nekonečné slávy Železné panny, třetí z nich kráčí někde přesně mezi nimi. Ano, Blaze Bayley sice nevyprodává stadióny, ale zato žije a tvoří s tak opravdovým srdcem a citem pro heavymetalovou věc, že by se Paul Di´Anno měl v koutě červenat.

O tom všem byl i páteční večer v klatovském klubu „U košile“, kde se BLAZE BAYLEY zastavil na jedné ze čtyř aktuálních zastávek v České republice, svolaných k propagaci jeho zbrusu nového a výtečného alba „Infinite Entanglement“. A ač nahrávku samotnou jste si u stánku s merchandisem nemohli koupit z toho prostého důvodu, že byla vyprodána (!), spousta z ní zazněla i živě, takže představu o aktuální umělcově formě jste si mohli udělat i tak naprosto přesnou.

Předskakující KATR byl klasickou současnou českou heavymetalovou průměrností, jíž zdobily dvě kytary a celkem slušný zpěvák. Takové si zaslouží maximálně půlhodinu vašeho času, což se ovšem v Klatovech nestalo, takže poté už kapela začala překážet. Naštěstí jí to ale dlouho nevydrželo.

Přestavba nástrojovky a šlo se na věc. Blaze samozřejmě v tu chvíli už dávno běhal po klubu, fotil se a rozdával podpisy a úsměvy, takže jeho příchod na pódium nevyvolal žádné zásadní vzrušení. Stejné to bylo i s novou sestavou jeho bandu, kterou zpěvák mění jako ponožky, a která tentokráte ve složení kytara, baskytara, bicí pocházela z britské kapely ABSOLVA.

Jiné už to ovšem bylo se samotnými skladbami - začalo se zostra prvními dvěma věcmi z již vzpomínané novinky „Infinite Entanglement“ a v tu chvíli nálada v klubu znatelně narostla, stejně jako počty fanoušků pod drobným pódiem. A i když jich v klubu dohromady nebylo více jak stopadesát, atmosféru a kulisu vytvořili vskutku výbušnou. Blaze, kterému od doby, co jsem jej naposledy shlédl živě, trochu narostlo bříško, by ostatně ani nic jiného nedopustil, a burcoval a popoháněl nás všechny, co mu jen síly stačily, jako pravý heavymetalový král.

Playlist obsahoval celkem šest nových skladeb, z nichž se asi nejlépe vyvedla „Calling You Home“, a ve zbytku se rozdělil mezi ostatní, již osvědčené Blazeovy věci a klasiky IRON MAIDEN, mezi nimiž subjektivně chyběla „The Clansman“ a naopak přebývala „Fear Of The Dark“. Kupodivu i s jednou kytarou ale lze tuhle skladbu skvěle zahrát, takže i tento okamžik patřil mezi ty, v nichž Blaze a spol. sbírali pomyslné body. Jediné hlušší místo celého setu přišlo se skladbou „Man Hunt“ původní Blazeovy kapely WOLFSBANE, která se do konceptu celého večera rozhodně nehodila a navíc byla zbytečně rozmělněna tradičními sólovými exhibicemi.

Do finále krásného večera se šlo za zvuků „Como Estais Amigos“ a „Dark Energy 256“, což byly opravdu důstojné tečky za dvěma hodinami strávenými s mužem, který zpíval u IRON MAIDEN. A třebaže k nám Blaze jezdí poměrně často, mám za to, že pořád ještě jeho koncerty nepostrádají smyslu a naopak, s každou další deskou (a že aktuálně Blaze chystá další dvě coby pokračování aktuálního alba) dostávají další a ještě barevnější rozměr. Příště rozhodně nebudu chybět, to si pište.

Setlist:

1.) Infinite Entanglement
2.) A Thousand Years
3.) Futureal
4.) Human
5.) Kill and Destroy
6.) Identity
7.) Stars Are Burning
8.) Ten Seconds
9.) Calling You Home
10.) Stare at the Sun
11.) Virus
12.) Ghost in the Machine
13.) Silicon Messiah
14.) Man Hunt
15.) Fear of the Dark
16.) Man on the Edge
17.) Como Estais Amigos
18.) Dark Energy 256