Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
REVOCATION svým zatím posledním albem přesvědčili. „Deathless“ je plné všeho možného od technického death metalu, sólových melodických vyhrávek a hutných sekanic až po odlehčující pasáže, které jakoby vypadly z francouzského groovemetalového kolosu GOJIRA nebo dokonce i z Devina TOWNSENDA z doby, kdy ještě měl hřívu. I přes tak různorodé žánrové ingredience působí album sevřeně a kompaktně. Pokud něco REVOCATION umí naprosto bravurně, je to právě velmi přirozené míchání různých odnoží extrémního metalu v jeden smysluplný celek, který nenudí, ale současně nepůsobí v žádném ohledu přeplácaně. Je u nich cítit velký obbdiv k devadesátkové klasice a to od naspeedovaného thrash metalu, až po technický death metal, svým skladbám ale současně dávají jiskřivou novou fazónu, takže si přijdou na své jak milovníci oldschoolu, tak modernisté.
„Deathless“ dokázalo v mých uších překročit i jednu hranici. Tou jsou melodické vokály, které u podobných spolků nesu většinou s velkou nelibostí. To, jak jsou aranžovány a s jakou barvou předkládány, prostě a jednoduše sedí a já nemůžu říct ani popel. REVOCATION dokázali opět přijít s barevnou technickou nahrávkou, která v rámci death metalu nebude nudit. Má potřebný tah na branku, řezavost a spoustu nápadů z různých šuplat extrémní metalové hudby.
8,5 / 10
The Outer Ones (2018)
Great Is Our Sin (2016)
Deathless (2014)
Revocation (2013)
The Hive (SP) (2013)
Teratogenesis (EP) (2012)
Label Showcase - Relapse Records (split) (2012)
Chaos Of Forms (2011)
Pull The Plug (SP) (2011)
Existence Is Futile (2009)
Empire Of The Obscene (2008)
Summon The Spawn (EP) (2006)
Datum vydání: Úterý, 14. října 2014
Vydavatel: Metal Blade
Stopáž: 48:31
Před časem se opěvovala invence deathových BLOOD INCANTATION. Ale pojďme také diskutovat o Italech BEDSORE. Ti totiž něco podobného, a podle mě rozhodně ne hůře, předvádí na své druhé desce. Není to na první poslech, ale slušná darda, když to vstřebáte.
Má to bratu 3 hodiny, ale nie je tam nič zbytočné, dej smelo cvála a zároveň je dosť priestoru na rozvinutie všetkých vzťahových línií. Vyzerá to nádherne, réžia je neokázalá, ale suverénna, hudba epická, herci bez chyby. Tučných 8/10
Polská heavy metalová parta s ženským vokálem se po letech ozvala. Pro plnohodnotné album by to chtělo se trochu plácnout přes kapsu a zaplatit si lepší studio a zvukové inženýry, materiál za to stojí, určitě to platí pro těch aktuálních sedm skladeb.
Novinka agilního švýcarského kvarteta je naprostý banger. Nese se ve většímu příklonu k noiserocku, současně je hudebně sofistikovanější a košatější v přístupu k tvorbě i emocím. Méně vzteku, více muziky. COILGUNS rozkvétají do krásy.
Švýcarští přízrakové epického BM překvapivě opouštějí barvy a filozofování ve jménu černobílé pocty kruté kráse horstev své domoviny. Je to vrstevnaté, majestátní, syrové, prodchnuté prvky folku. Jeden z BM vrcholů roku? Jsem nakloněn tomu věřit!
Irský "rezavý" sludge vyšperkovaný parádním chraplákem. Dusivá těžká deka páchnoucí zatuchlým smradem nemytých opilců, unavený hlahol venkovské krčmy těsně před zavíračkou a ranní střízlivění. To vše z téhle hudby cítím. Ani nevím proč.
Zásadní průkopníci melodického DM mimo Skandinávii vydali (znovu) slušnou řadovku. Tentokrát je ostřejší, průraznější a disponuje silnějšími vibes pozdních AT THE GATES. "Shadowreaper" vkusně zachycuje unikátní atmosféru poloviny devadesátek. Nostalgické.
