Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Počas nahrávania vokálov na tomto albume neboli použité absolútne žiadne efekty. Takto stručne oznamuje Travis Ryan šokujúcu informáciu svojim poslucháčom na obale už takmer štrnásťročnej nahrávky „To Serve Man“. V booklete novinky CATTLE DECAPITATION z leta minulého roku sa už spomínajú stopercentne organické spevy s trvalou udržateľnosťou, čisto prírodné ingredience, bez použitia prezervantov, aditív a hormónov.
Hudba vegánskych extrémistov a ekologických aktivistov sa vyvíja rovnako ako ich zmysel pre humor. Je fantastické sledovať, kam sa v priebehu rokov táto kapela posunula, ako sa z nekompromisnej brutal-deathovej mlátičky títo páni vypracovali na veľké meno súčasnej extrémnej gitarovej muziky.
Ak by som mal z bohatej minuloročnej úrody vybrať jednu jedinú nahrávku z death-grindovej zásuvky, bez váhania siahnem po tomto monolite neľudskosti machrov zo San Diega. S tým, že k death-grindovej dokonalosti treba určite pridať aj blackmetalové ostrie a miestami až thrashmetalový groove. Inými slovami, sonické násilie predvádzané na tomto nosiči je vskutku komplexná záležitosť.
Neverím, že Ryanovci nemajú radi ANAAL NATHRAKH. Tieto dve bezbožné telesá sa dokonalým spôsobom stretávajú v tom svojom mizantropicko-nihilistickom pohľade na svet celkovo a umenie zvlášť, vplyvy Britov sú v tvorbe CATTLE DECAPITATION naozaj badateľné. Tie prechody z devastujúcej, ultrarýchlej víchrice do chytľavých refrénov s Travisovým chorobne melodickým vokálom sú skutočnou pastvou pre zhýralé uši.
CATTLE DECAPITATION robia pesničky, nie skladby ako stovky ich kolegov z brutal-deathovej scény. Ich songy sú fantasticky vystavané, ani na sekundu nestrácajú nič zo svojej povestnej agresivity, zloby a neústupčivej, ničivej energie. Každým albumom sa posúvajú ďalej, brúsia svoj štýl do absolútnej dokonalosti a „The Anthropocene Extinction“ s pôsobivým obalom od kultového Wesa Benscotera je doterajším vrcholom ich snaženia. A dobrou správou je skutočnosť, že im to celé funguje aj naživo.
Vo viedenskom klube Viper Room prednedávnom s veľkým prehľadom otvárali pred slovutnými SUFFOCATION. Ako dobre namazaný vražedný stroj predviedli najmä skladby z nového a predchádzajúceho albumu a žiadne výhrady veru nemôžem mať ani k Travisovmu vokálnemu majstrovstvu v priebehu koncertu. Len nechápem, k čomu potreboval druhý, dosť nešťastne prehallovaný mikrofón, keď čisté spevy fantasticky zvládal aj s tým jedným, do ktorého growloval a screamoval. Frontman CATTLE DECAPITATION je čistý démon.
Nenechajte si ich ujsť naživo – v tomto roku ešte budeme mať niekoľko príležitostí, či už festivalových (Brutal Assalt, Gothoom), alebo klubových (Viedeň, 25. júla).
CATTLE DECAPITATION robia pesničky, nie skladby ako stovky ich kolegov z brutal-deathovej scény. Ich songy sú fantasticky vystavané, ani na sekundu nestrácajú nič zo svojej povestnej agresivity, zloby a neústupčivej, ničivej energie.
Patnáct minut dlouhá předehra před další řadovkou. EP nikterak dramaticky nevybočuje z linie nastavené debutem „New World Order“ a přináší porci slušného, leč stále velmi tradičně pojatého CZDM. Příznivci pozdních MARTYRIUM CHRISTI budou určitě spokojeni.
Se živáky se teď roztrhl pytel, a jak vidno, se záznamem svého koncertu přispěchali i RIVERSIDE. Kapela je bezesporu instrumentálně jistá, takže největší překvapení bude asi zjištění, že i při progresivním metalu umí Poláci slušně pracovat s publikem.
Poctivý materiál dle pravidel finského death/doomu. Na druhou mi tam chybí věrohodné, autentické emoce. Ty jsou doháněny studiovými aranžemi, ale v jádru hudby je nenacházím. Asi to bude dobrý, ale mě to nechává chladným.
Mladíci z Colorada na debutovém EP rozjeli klasickou thrashovou řezničinu. Nekompromisní přístup, místy trochu blackový vokál, změny temp a parádní riffy s kouzlem osmdesátek. Pokud budou vznikat takové nové skupiny, pak o budoucnost metalu nemám strach.
Pišta Wilson sa po príjemnom predchodcovi opäť ocitol v dolnej fáze sinusoidy, tentoraz s rozvláčnou nudou. Ak by niekomu nestačila štandardná verzia, môže si svoju kómu predĺžiť bonusovým diskom, ktorý by bez problémov zapadol aj do projektu „Sleep".
Mimozemský endemit, který kombinuje ujetý voivodovský sci-fi lore, thrash & heavy metal, HC a post punk do naprosto neodolatelně saturovaného 90s digikoktejlu. Hudební doppelgänger filmové šílenosti Trávníkář. Zásadní objev Heavy Metal Thunder v Písku!
Je to jako kdyby TEMPLE NIGHTSIDE spolu s PORTAL zalezli do zkušebny a nahráli doommetalovou desku. Zdrcující atmosféra, nepříjemně disonantní vibrace, rituální podtext. Výsostně okrajová, leč mimořádně impresivní záležitost.