SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stoner’n‘rollový válec konečně zpátky na Sedmičce! Vrací se sem s novou deskou „Luminiferous“, která tvoří i nosnou páteř celého setu. Stejně jako na koncertě před deseti lety, toto ošlehané trio provází předkapela, která má jen dva členy. Tentokrát ale nejde o manchesterskou garáž, jako v případně WINNEBAGO DEAL, ale o téměř domácí ryze instrumentální sadistické bahno MÖBIUS.

Prvních dvacet minut a jen dvě skladby. Přidává se osmiminutový přídavek. MÖBIUS válcují s velkým V. Minimalistické bicí, kde se šetří každým úderem, neprostupné kytarové stěny s dlouhými hranami a tvrdohlavost v tom, nepolevit v hypnotickém hlomození. Rezavá pila v riffech jede doom metalovým tempem. Černorudá je barva jejich. A po jejich setu vlastně i moje. Při jejich produkci vidím černorudě, podlaha Sedmičky se třese a uši krvácejí. Ti dva maniaci vypadají jak beránci., ale když začnou dělat kravál, stojí to za to.

Prostor v klubu ve tři čtvrtě na devět houstne. Když za deset devět HIGH ON FIRE otevírají set první skladbou z nejnovějšího alba zvanou „Black Plot“, jsem v první řadě. Má to tu nevýhodu, že v tom burácení neslyším vokál a to tak, že téměř vůbec. Další kapela, která by na Sedmičce udělala lépe, kdyby svého zvukaře nechala sedět na baru. Situace se trochu lepší tím, že nacházím poslechově lepší místo.
Matt Pike vládne. Les Paula má opřený o obnažený pupek a v obličeji výraz, který mě připomíná kultovního akčňáka Dannyho Treja. Zapomeňte na dobrosrdečnost. Tady se servíruje smrtelná kombinace thrash metalu, stoneru a rock’n’rollu. Hned druhou skladbou se dostáváme o osm let zpátky do relapsácké éry kapely se skladbou „Speedwolf“. U té třetí, kterou je nekompromisní rifová rubanice „Rumors Of War“ z „Death Is This Communion“ vybíhá ze šatny technik HIGH ON FIRE a před prostředek pódia se vrhá do lidí.

HIGH ON FIRE vydrželi hrát v plném nasazení hodinu a čtvrt. Pět minut po koncertu nebylo slyšet potlesk, protože kytary a další tři hodiny mě ještě hučelo v uších a to jsem měl minimálně na půlku vystoupení ucpávky. Na konci setu i pecky z debutu jako je třeba „Bagdad“ nebo titulní skladba ze „Snakes For The Divine“. Odcházím spokojen. HIGH ON FIRE přijeli představit novinku a nezapomněli přimíchat to nejlepší z celé kariéry.








Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





