Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
TRIOSPHERE jsou norským uskupením hrajícím heavy/power metal, v rámci žánru však předvádějí jeho celkem inteligentní kultivar. Dali o sobě vědět v roce 2006 albem „Onwards“. Původně vystupovali jako trio v čele se zpěvačkou/basistkou Ida Haukland, dívčinou s přesvědčivým a silným vokálem, který má blízko k projevu Federicy de Boni od italských WHITE SKULL. Druhá deska, „The Road Less Travelled“, přinesla zvolnění od hutného a rychlého rytmu prvotiny. Bylo patrné, že se skupina „vyhrála“, na nové desce své melodické motivy více rozpracovávala a Ida mnohem více pracovala se svým hlasem. Jinými slovy šlo o učebnicový hudební vývoj kapely.
V trendu započatém posledně pokračují Norové i na nové desce a „The Heart Of The Matter“ přináší zajímavý a chytře postavený heavy/power metal. Desce nechybí hutná, tíživá atmosféra, která hudební zážitek posouvá o stupínek výš. Druhé album z roku 2010 vneslo do písní notnou dávku emocí a na aktuálním počinu v podobném duchu kapela pokračuje. Seveřané to holt mají v krvi a prostoupení emocí do jejich hudební tvorby je intenzivní a přesto přirozené. Hudba je proměnlivá, plná zvratů a zajímavých motivů. Ukázkový příklad je titulní „The Heart´s Dominion“. Sice ne všechny skladby mají podobně silný refrén a chvílemi deska ztrácí na dechu, přesto jde v rámci žánru o nadprůměrný materiál.
Je znát, že kapela s vydáním alba nespěchala a skladby jsou i v detailech dotažené. To je na druhou stranu i svým způsobem nevýhoda, jakoby tomu chvílemi chyběla živelnost a přirozená dravost metalové hudby. Dokonale šlapající strojek na rámus, kde vše do sebe zapadá. Asi jako když se stará rocková legenda rozhodne pro revoltu, ale již není proti čemu se bouřit. TRIOSPHERE jsou mladí, přesto svým způsobem usedlí a „The Heart Of The Matter“ je proto takový vytříbený, kultivovaný heavy metal.
„The Heart Of The Matter“ je podařené album, které sice do kolen nikoho nedostane, ale současně ukazuje lepší stránku heavymetalové produkce těchto dní.
1. My Fortress
2. Steal Away The Light
3. The Sentinel
4. Breathless
5. Departure
6. The Heart's Dominion
7. As I Call
8. Relentless
9. The Sphere
10. Remedy
11. Storyteller
12. Virgin Ground
Diskografie
The Heart Of The Matter (2014) The Road Less Travelled (2010) Onwards (2006)
Živák alebo best of? ELECTRIC WIZARD skracujú 8-ročné čakanie na novú dosku dokonale reprezentatívnou živou kolekciou, pokrývajúcou obdobie medzi „Dopethrone“ (2000) a „Time To Die“ (2014). Podľa očakávania brutálne ťažký, ale brutálne odmeňujúci posluch.
Těžko zařaditelná hudba, stylově oscilující od progres poprocku a art rocku až k metalu. První deska, kterou si dám do předběžných TOP 2025. Zpěvačka Grégoire Caussèque mi svým často až éterickým projevem v kombinaci s neotřelou dánštinou přímo učarovala.
Skotská dnes-už symfo&pagan blacková veličina se vrací se svým možná nejmajestátnějším albem, které maluje na rozměrná plátna rozmáchlými tahy provoněnými rašelinou a svěžím vzduchem Highlands. Okamžitá láska, od dob debutu jsem si SAOR tak neužíval!
Nová Markova sólovka je překvapivě dobrá a pestrá deska. Nečekejte však výzvu novým NIGHTWISH. Tohle je především pocta starým hard rockovým klasikům. To už ostatně bylo patrné z „Kashmirovského“ singlu „Left on Mars“.
Jedna z těch desek, které vás převálcují už prvním poslechem, ale v hlavě vám po ní nic nezůstane. Vím jen, že se mi to bude líbit, takže další poslechy tohoto těžkotážního deathového válce jsou nutností. Takže jdeme opět na to!
Po délkou a invencí přemrštěném minulém počinu se Ludvigsson nepoučil a opět se rozmáchl k nabobtnalé a divoké jízdě. Kreativní deathmetalové skladby s šílenou stopáží jsou výživné, ale současně vyčerpávající. Téhle běsnící hydře chybí trocha soudnosti.
Na nových DT je zajímavý návrat M. Potnoye za bicí a....a to je to jediné, co je na nich zajímavé. Už singly ukázaly, kam to celé směřuje a zbytek bohužel nudu jen podpořil. Šílená stopáž, nápady mnohokrát slyšené, doposlechnout 3x za sebou byla řehole.