Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Toto je příběh jak z metalové pohádky. Kamarádi ze školy v Sheffieldu spolu začali hoblovat v roce 2006 kytary v garáži. Bavilo je to tak moc, že se jednoho dne rozhodli zahodit vše, co měli a celý svůj život odevzdat hudbě, kterou tvořili. Jeden z nich to neudělal. Nahradil ho Lawrence Taylor - současný vokalista kapely a právě s tímto charismatickým bouřlivákem začali brázdit Spojené Království křížem krážem. Na počátku během krátké doby odehráli více jak tři stovky koncertů. Po vydání svého prvního EP zhruba před rokem, natočili obyčejně vypadající klip hitovky „Crows“ a kolem WHILE SHE SLEEPS se začaly dít věci...
Ačkoliv jde v podstatě o tuctový metalcore se silným důrazem na melodie, dokáže se prosadit právě zarývající se melodikou, návykovými aranžemi v pěveckých linkách i jednoduchým animálním tahem na branku. Tímto plnohodnotným debutovým albem se snaží stvrdit, že první EP nebyla náhodná trefa do černého. Je znát, že kapela mohla nad materiálem strávit více času, i to, že nad nimi byl držen dohled. Najdete tu několik míst, které v kytarových melodiích a vokálech hrají na první signální i líbivé klavírky naroubované do kytar, ale to se dá odpustit. Nový materiál lehoučce nakročil do mainstreamu, nicméně byla zachována jednoduchost a živelná průrazná rocková přímočarost, která byla silnou zbraní i na předchozím studiovém materiálu.
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
Všichni co znají tvorbu Tristana Stonea ví, že industriál nemusí být jen studeně strojový, ale je možné jeho výrazovými prostředky přinášet i tvorbu se silným emotivním nábojem. To Tristan dokazuje i na nejnovější desce.