Když před pěti lety ohlásila věhlasná industriální úderka konec své dlouhé kariéry, přišlo mi to jako předčasné rozhodnutí. Zvlášť když si uvědomíme, že tehdy rozjetí MINISTRY vykazovali znamenitou formu a to zejména prostřednictvím své antibushovské trilogie, se kterou útočili právě v průběhu minulé dekády. Pár let se tedy okolo nich nedělo nic, až na začátku loňského roku počaly znenadání na veřejnost prosakovat informace o zaručeném návratu Ala Jourgensena a jeho nebezpečné party.

Co všechno bylo za náhlými manévry lze dnes opravdu jen hádat. Abych se přiznal, ani mě to vlastně příliš nezajímá, protože jediným podstatným faktem zůstává, že dnešní MINISTRY přicházejí právě v těchto dnech se zbrusu novým stříbrným kotoučkem, který dostal do vínku razantní název - „Relapse“.

Novinka operuje zhruba ve stejných oblastech jako tomu bylo u předchozí přímočaré řadovky „The Last Sucker“ (zřejmě nejslabší díl výše zmíněné trilogie), takže všichni kteří dodnes tolik oblibují abstraktně pojaté atmo-věci a ponuré bahenní lázně po vzoru jejich nedoceňovaného alba „Filth Pig“, se zde znovu kýženého výsledku nedočkají. „Relapse“ je totiž velmi přímočaré a rychlé album.

Ještě ke všemu chybí animální zvířeckost nepřekonatelné fošny nedávného období - „Rio Grande Blood“, kde si rozzuření Jourgensenovci nebrali opravdu žádných servítek. „Relapse“ je pravé album MINISTRY, se základem v milníku devadesátých let - „Psalm 69“. Mnohem více však dominuje přímočará „takřka taneční“ rytmika. Současní MINISTRY to do nás totiž hrnou stylem start - cíl. Prostřednictvím neúnavného riffingu a krátkých úsečně vyřvávaných sloganů není prostor pro jakoukoliv pochybnost. Přijde mi, jakoby tempo celé nahrávky řídil nějaký tupý výmaz na koksu, kterého by ke změně scénáře nepřemluvil ani Jourgensen imaginárně postavený na vedlejší kolej. V roce 2012 MINISTRY nemohli přijít s méně překvapivou nahrávkou.

Osobně jsem mírně zklamán z celkové jednolitosti materiálu, protože všechny zdejší skladby jsou postaveny takřka na shodném principu. Tyto přímočaré „tucky“ naskládané zde od samotného začátku až téměř do konce, přeruší v závěru snad jen jediná volnější věc a sice „Bloodlust“, vyznačující se tak trochu rozmáchlejším nápěvem. Tento song ostatně považuji za jasný vrchol letošní nahrávky.

Pokud bych mluvil o zvukové stránce a celkové energii, která právě z „Relapse“ vyvěrá, tak nemám k materiálu sebemenších výhrad. Vše je znamenitě a profesionálně ošetřeno, nahrávka má potřebnou energii i drive, stejně jako jsme na to byli zvyklý u většiny jejich předchozích děl. Stejně tak se MINISTRY drží svojí textové platformy - tj. sociálně kritických a politických témat. Problém tak nevidím v setrvání na části z osvědčeného stylu, ale spíše v jednotvárnosti, strohosti a kompoziční nepřekvapivosti nového kompletu. Jasně, možná je třeba dát kapele po pauze trochu více času na rozkoukání, ale s tím si nejsem opravdu tak jistý. Nejvýraznějším fórkem zde zřejmě zůstává citace S.O.D., která je zabudovaná do skladby „United Forces“ a která výsledek alespoň krapet odlehčí. Na kapelu formátu MINISTRY je tahle novinka (s přivřenýma očima) pouze dobrým albem.