Ten čas ale letí. Není tomu tak dávno, co jsme o polských RIVERSIDE na těchto stránkách psali jako o nadějné kapele a už tady máme oslavu jejich desetileté existence. Ta už byla patřičně provedena i prostřednictvím nedávného pražského koncertu, ale pro ty, kteří letošní tour skupiny z různých důvodů minuli, je tady ještě další dárek.

„Memories In My Head“ je pokusem kompletně navázat na 6 let staré EP „Voices In My Head“ a zároveň snahou tak trochu vykročit stranou ze směru, kterým se Mariusz Duda a spol. vybrali na výborném posledním albu „Anno Domini High Definition“. RIVERSIDE se od silně artrockových začátků postupně vyvíjeli v něco, čemu asi nejlépe sedí škatulka „písničkový progrock“. Pravda, trošku krkolomný přívlastek hudby této polské kapely, ale poslech jejich několika posledních nahrávek k tomuto tvrzení prostě svádí.

S tímto třískladbovým minialbem to však bude trochu jiné. Jak již bylo řečeno, skupina se v něm snaží navázat hlavně na své začátky a tím nejlepším možným způsobem si tak připomenout dekádu uplynulou od své první zkoušky. Dost toho prozradí už jen pohled na celkovou stopáž nahrávky. Ta přesahuje hranici 32 minut, což při počtu tří skladeb jasně říká, že tentokrát to bude o delších a, řekněme, že i složitějších kompozičních celcích.

Zpřetrhat však nit se svojí současnou tváří RIVERSIDE rozhodně nehodlají. Cílem této kolekce je hlavně reminiscence jejich začátků a vystavění pevného můstku směrem k dnešním dnům. Jejich lehce zasněný zvuk si po těch letech rozhodně nespletete. Typický rukopis Poláků se stává nezaměnitelným, což okamžitě potvrzuje i start úvodní „Goodbye Sweet Innocence“. Svoji hudební „nevinnost“ má skupina už dávno za sebou. Tehdy možná bylo všechno jednodušší, nikdo od vás nečekal žádné velké věci a tím pádem se ani nedalo hovořit o nějakém tlaku posluchačů. Nechci teď tvrdit, že dnes jsou na RIVERSIDE kladeny extrémní nároky početného publika, ale i oni samotní jakoby si chtěli připomenout romantizovanou dobu svých prvních hudebních pokusů.

A to se jim myslím i daří. Trojice rozvláčných písní je v kontrastu s většinou toho, s čím se dnes Poláci prezentují, nicméně společných jmenovatelů je zde stále více než dost. V první řadě i přes rozsáhlou délku jednotlivých skladeb není nouze o podmanivé melodické linky. Tyto jsou, jak už je u RIVERSIDE dobrých zvykem, velmi chytlavé a navíc organicky implantované do té či oné kompozice. Možná, že se dá hovořit i o momentech, kterým by slušela menší časová redukce, ale i v tomto směru lze najít snahu oživit své začátky, na nichž byla typické právě určitá kompoziční předimenzovanost.

Z trojice zde zastoupených skladeb mám chuť nejvíce vyzdvihnout tu druhou v pořadí. „Living In The Past“ je nejzručněji vystavěnou záležitostí, jíž nechybí jak úderná ústřední linka, tak ani silná atmosféra a s ní spojené emocionální turbulence. Prvky typické v podstatě pro celou tvorbu RIVERSIDE, ale nejvíce rozvinuté hlavně na jejich posledních albech.

Na otázku, zdali „Memories In My Head“ brát jako počátek další fáze existence této sympatické čtveřice jsem si vlastně už několikrát odpověděl v předchozím textu. Jedná se rozhodně o příjemný dárek věrné posluchačské obci, ale domnívám se, že již další nahrávka bude opět plně v režii více písničkovějšího přístupu. Na každý pád však rozhodně smysluplný počin, který by se v diskografii RIVERSIDE neměl ztratit.

PS: Nerad bych opomenul fakt, že se skladba „Forgotten Land“ stala oficiální promo melodií pro uvedení počítačové hry „Zaklínač2: Vrahové králů“.