NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nemálo vody pretieklo cez Hudson River (Dunaj, Moravu i Vltavu) od čias, keď sa nekorunovaní králi newyorského hardcoru AGNOSTIC FRONT vyhrievali na výslní popularity a vydávali štýlotvorné monolity ako „Victim In Pain“, „Liberty And Justice For...“ alebo „One Voice“. S odstupom dekády spomíname na obdobie, kedy sa FRONT upísali Epitaph Records a posunuli svoju tvorbu od thrashmetalových gitár k prapôvodným punkovým koreňom. Neľakajte sa, nemienim nikoho zahltiť množstvom encyklopedických memorabílií. Hardcore, konkrétnejšie jeho domovská NY liaheň, je jedným z ojedinelých žánrových zjavov, ktorý treba predovšetkým skutočne „odžiť“.
Aby som dostál osvedčeným kvetnatým frázam, AGNOSTIC FRONT rozhodne nepatria do starého železa. V ich tvorbe sa vzhliadlo nespočet súputníkov a hrdých nasledovníkov – MADBALL a TERROR počnúc, HATEBREED (ne)končiac. Večne rozhorčený, od hlavy po päty tetovaný Roger Miret so zvyškom kapely dokázali, že „My Life My Way“ je viac než len ďalšou nahrávkou na ich konte.
Úprimne napísané, po hudobnej stránke sa veľa nezmenilo. V štúdiu istého Erika Rutana sa producentskej taktovky opäť ujal Freddy Cricien (frontman MADBALL). Od prvých sekúnd skladby „City Streets“ servírujú Miret and Co. učebnicové „hácečko“ – na ploche zhruba 30 minút tu nájde fanúšik nekompromisné záseky ako „That’s Life“ i punkovou melodikou odľahčené položky. Zborovú „Us Against The World“ strieda titulná „My Life My Way“ s ambíciou stať sa koncertnou istotou. Spevákov kubánsky pôvod pripomína nesmierne chytľavá „A Mi Manera“ so španielskym textom, ktorý jej sadol ako zadok...viete na čo.
Tóny nového albumu odoznejú spolu s „Time Has Come“ a ja sa nemôžem zbaviť dojmu, že absencia veľkého hitu ako „For My Family“ nie je v tomto prípade na škodu. „My Life My Way“ plynie prirodzene, netlačí príliš na pílu – nie je tak punkový ako môj favorit „Riot Riot Upstart“, ani tak agresívny ako predošlý počin „Warriors“. Pre fanúšika FRONTU predstavuje povinnú jazdu, pre metalového poslucháča príjemné spestrenie. A pre toho, kto začína hardcore objavovať, odporúčam siahnuť aj hlbšie do bohatej diskografie kapely.
Texty, ako tomu býva u HC zoskupení dobrým zvykom, pojednávajú o samotnom živote. Večná revolta, nespokojnosť s „establišmentom“, hrdosť a vlastný spôsob života – donekonečna obohraté témy, ktoré však viac než dve desaťročia vytvárajú nezameniteľný kolorit celého žánra. A čo nové priniesli v roku 2011 na scénu AGNOSTIC FRONT? Našťastie - nič.
Nestori NYHC sa vskutku nemajú na čo hrať. Hoci pánom pribúdajú so životnými skúsenosťami predovšetkým roky, na aktuálnej nahrávke sa stopy krízy stredného veku hľadajú len ťažko. Produkcia nie je taká živelná, akú by som od AGNOSTIC FRONT očakával, ale napriek tomu ide o poctivé dielo, ktoré sa nesnaží ohromiť moderným zvukom. Rešpekt!
7,5 / 10
Roger Miret
- spev
Vinnie Stigma
- gitara
Joseph James
- gitara
Mike Gallo
- basgitara
Pokey Mo
- bicie
1. City Streets
2. More Than A Memory
3. Us Against The World
4. My Life My Way
5. That’s Life
6. Self Pride
7. Until The Day I Die
8. Now And Forever
9. The Sacrifice
10. A Mi Manera
11. Your Worst Enemy
12. Empty Dreams
13. Time Has Come
My Life My Way (2011)
Warriors (2007)
Another Voice (2004)
Dead Yuppies (2001)
Riot Riot Upstart (1999)
Something’s Gonna Give (1998)
Last Warning (1993)
One Voice (1992)
Live At CBGB (1989)
Liberty And Justice For… (1987)
Cause For Alarm (1986)
Victim In Pain (1984)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Nuclear Blast
Stopáž: 34:12
Produkce: Freddy Cricien
Studio: Mana Recording Studio
Vyborna nahravka HC ako sa patriiiiiiiiiiiiiiiii
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.