ZU - Ferrum Sidereum
Osmdesátiminutový kolos, na němž se Italové vracejí ke své zemitější, temnější a hutnější podobě. Jejich osobitá, místy až rituální směs progresivních postupů a noiserocku z desky dělá jedno z nejvýraznějších alb tohoto měsíce.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zdá se, že i letošní rok bude ve slunné Kalifornii v kontextu moderního technického death metalu rokem mimořádně bohatým. Ještě předtím, než vyrukují kapacity typu ODIOUS MORTEM či SEVERED SAVIOR s novými a dlouho očekávanými kolekcemi, dáme na našich stránkách prostor méně známým žánrovým apoštolům – a sice ABYSMAL DAWN a jejich v pořadí třetí desce „Leveling The Plane Of Existence“. Kapela z Los Angeles působí na scéně již osmým rokem, ale na rozdíl od stylově spřízněných celebrit na čele s DECREPIT BIRTH se stále ne a ne ocitnout ve středu pozornosti. Je to tak trochu škoda, neb jak debut „From Ashes“, tak i jeho následovník „Programmed To Consume“ rozhodně stojí za nejeden pozorný poslech.
„Leveling The Plane Of Existence“ je ukázkovým reprezentantem současné kalifornské death-metalové školy. A tímto konstatováním bychom mohli dnešní posudek v klidu uzavřít. Inu, máme tu další zcela typické, technicky precizní a samozřejmě i dostatečně melodické album. Problémem ABYSMAL DAWN však je, že se svou kůží přicházejí na přesycený trh a současně nenabízejí mnoho svojských myšlenek, které by je pomohly výrazněji separovat od desítek podobně se prezentujících konkurentů. Zatímco DECREPIT BIRTH, ODIOUS MORTEM nebo třeba THE FACELESS mají svůj vlastní, na první poslech zcela jednoznačně rozpoznatelný styl, autoři „Leveling The Plane Of Existence“ na poli originality poněkud pokulhávají.

V první řadě produkce ABYSMAL DAWN poměrně výrazně reflektuje vliv evropské scény. Tu zaslechneme jasný odkaz na rané DECAPITATED, tam zase pasáž jako vystřiženou ze zpěvníku podnikavých Italů FLESHGOD APOCALYPSE a aby toho náhodou nebylo málo, občas se vynoří i citace s jasnou pečetí varšavských HATE. Jak všichni dobře víme, posledně jmenovaná sestava často a ráda zabrousí do neklidných blackových vod – a velmi podobně to činí i ABYSMAL DAWN. Ano, nakřáplý vokál i charakteristicky zabarvený zvuk kytar posouvají kalifornské trio někam po bok podobně experimentujících spolků jako jsou VILE nebo SARCOLYTIC. Tím však výčet inspiračních zdrojů ani zdaleka nekončí, podobně jako jiné služebně mladší kapely, berou i ABYSMAL DAWN z nepřeberných pokladnic největších zámořských ikon (zde mám na mysli zejména SUFFOCATION, občas decentně problesknou i DEEDS OF FLESH).
Finální dojmy z „Leveling The Plane Of Existence“ jsou přinejmenším rozpačité. ABYSMAL DAWN sice využívají každou vteřinku k demonstraci svých nesporných instrumentálních kvalit, nicméně k čemu to všechno je, když evidentně chybí kvality skladatelské? K ničemu, samozřejmě. Co skladba, to jiná nálada, desítky motivů barevnějších duhy, ekvilibristická sóla, košaté melodie, hostující Moyses Kolesne z KRISIUN, mix od Erika Rutana... ale celek je stejně přehledný jako roztříštěná mozaika. Škoda.

Rozpačité album. "Leveling The Plane Of Existence" není pro ABYSMAL DAWN zrovna tou pravou vstupenkou mezi kalifornskou death-metalovou smetánku.
6 / 10
Charles Elliott
- kytara, zpěv
Michael Cosio
- baskytara, zpěv
Scott Fuller
- bicí
hosté:
Moyses Kolesne
- kytara
Kragen Lum
- kytara
1. The Age of Ruin
2. Pixilated Ignorance
3. In Service Of Time
4. Rapture Renowned
5. Our Primitive Nature
6. Perpetual Dormancy
7. Leveling The Plane Of Existence
8. Manufactured Humanity
9. My Own Savior
10. The Sleeper Awakens
Leveling The Plane Of Existence (2011)
Programmed To Consume (2008)
From Ashes (2006)
Demo (demo) (2004)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 38:49
Produkce: Mike Bear, John Haddad, Scott Fuller
Studio: Artisan Road Studios, Trench Studios, Mana Studios
Mix: Erik Rutan
Mastering: Erik Rutan
Artwork: Pär Olofsson
Layout: Jacob Speis
-bez slovního hodnocení-
Osmdesátiminutový kolos, na němž se Italové vracejí ke své zemitější, temnější a hutnější podobě. Jejich osobitá, místy až rituální směs progresivních postupů a noiserocku z desky dělá jedno z nejvýraznějších alb tohoto měsíce.
Závan starých dřevních časů. Doom a heroický heavík pod jednou střechou. Hektické i epické. A samozřejmě i dost patetické, ale nějakým záhadným způsobem mě to baví. Fanoušci fantasy a CRUEL BARBARIAN, ať si přidají bod nebo dva.
Náplast na všechny uniformní kapely a genericky znějící produkce. Homogenní slepenec noise, math rocku, free jazzu, metalu, industrialu, ambientu a elektroniky v terapeuticky znějícím podání a nápadně „toolovském“ kabátu. Pohlcující a transformativní.
Druhá ukážka z pripravovaného albumu ukazuje dozrievanie od uctievania TOOL smerom k osobitejšej produkcii (inšpirácie sú aj naďalej priznané) a konečne aj sebavedomejšiemu vokálu. Zvedavosť a očakávania rastú.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) se svou novou skupinou hrne celkem melodickou metalcore polohu. Ale úplně krotké to naštěstí není. Debut "The Light Age" mi nesedl, tohle EP už mi díky své energii vyhovuje více.
Stylově surový death těchto Britů nese depresivní dystopickou tematiku posledního města na Zemi. Hudba je to tedy ponurá a "zkažená" silnými vlivy deathcoru, současně brutálně nemilosrdná.
Nový rok se zvolna rozjíždí, je tedy na čase protáhnout artritické oudy. A tihle Holanďané k tomu nabízí znamenitou příležitost. Necelá půlhodina ryzího meloblacku, který je dostatečně řízný, chytlavý i atmo, ozdobený raně borknagarovským nádechem.





