NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tedy nevím, proč si němečtí Nyctophobic musejí vymýšlet tak debilní obaly. Na War Criminal byla fotka vojáků, na Insects jsou (pochopitelně) brouci. I v bookletu je jich plno. Tedy ne žádní Beatles, ale prostě hmyzáci. Živě mě Nyctophobic nebaví. A na desce? Insects je ještě víc posunutá ke crustovým a corovým vodám, než War... Zejména zpěv je místy hodně HC, takový deklamovací (hlavně v úvodní They). Ale muzika je celkově techničtější než dřív. Už to není pořád jen taková kilová sekanice. Třeba na šestém songu Co(g)-Existence, titulní Insects a dalších se Nyctophobic dostávají do podobné roviny, jako Napalm Death na desce Diatribes. I kytarový zvuk celé desky je podobný novějším Napalmům. Ale místy dává vzpomenout i na good old Terrorizer, což je vlastně muzika, ke které Nyctophobic vycházeli odpočátku, takže kořeny neztratili. Najdete je tam všude a když si přimyslíte, že je to celé oblečené v dobrém zvukovém kabátě, není co řešit. Občas se Nyctophobic blýsknou sice nijak novátorským, ale bombovým riffem. Chyba je asi v tom, že v 17ti věcech na Insects „broučkaři“ postupně zacházejí do jednotvárnosti. Když Insects posloucháte chvíli, je to fajn, ale po delší době už začne trochu nudit. Třičtrtěhodinová stopáž CD je pro tuhle muziku fakt trochu moc. A hrají furt o tom samém; sociální kritice v textech Nyctophobic opět dostáli v míře více než značné, opírají se opravdu do všech možných nešvarů světa. V grind/crustových vodách Nyctophobic určitě nejsou příliš výjimeční ani svou tvorbou, ani svými postoji, ale na druhou stranu musím přiznat, že se mi Insects docela líbí. Pokud se vám líbili dřív pak myslím, že ten posun k crustu a HC zkousnete. Stejně je to pořád hlavně grind... Ale závěrečný remix songu Co(g)-Existence je opravdu debilní, špatný a zbytečný, zvlášť když po něm následuje dvacetiminutová „pauza“ a pak je tam ještě „bonusový“ cover Paranoid od Sabatů, který je sice jakž takž dobrý, ale už to nezachrání. Aby to člověk přetáčel je to fakt na hovno. Tuhletu „módu“ pauz nesnášim a 20 minut je hřebíček do rakve, to mě neba...
6,5 / 10
-bez slovního hodnocení-
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





